Oznámil to ruský premiér Vladimir Putin po jednání s moldavským prezidentem Vladimirem Voroninem v Moskvě. Kreml tak podle agentury AFP měsíc před rozhodujícími volbami v Moldavsku výrazně podpořil komunistického předáka Voronina. Postavením jeho strany otřásly dubnové nepokoje.
"Zvážili jsme vaši žádost poskytnout Moldavsku vládní půjčku půl miliardy dolarů. Myslíme, že to bude možné," řekl Putin podle tiskových agentur.
"Podporovali jsme a nadále podporujeme opatření přijatá moldavskými orgány k obnově ústavního pořádku," prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv.
"Je důležité, aby se Moldavsko vyvíjelo jako nezávislý, suverénní, prosperující a šťastný stát," dodal podle ITAR-TASS.
První část půjčky ve vši 150 milionů dolarů (asi 2,8 miliardy Kč) by Moldavsko mohlo obdržet již za měsíc a půl, uvedl Putin.
Moldavskem otřásly počátkem dubna silné nepokoje, když opozice označila vítězství komunistů z voleb 5. dubna za zfalšované a do ulic Kišiněva vyšly tisíce demonstrantů, hlavně mladých lidí. Došlo k násilnostem a vyrabování kanceláří parlamentu a úřadu prezidenta, požadovaného zrušení výsledků voleb však opozice nedosáhla.
Proto v parlamentu zablokovala zvolení komunistické prezidentky místo Voronina, který již po dvou mandátech nemůže kandidovat. nezvolení nové hlavy státu ve dvou pokusech znamenalo povinnost rozpustit parlament a vypsat nové volby. K tomu se Voronin odhodlal 15. června a termín voleb stanovil na 29. července.
Mezinárodní měnový fond (MMF), který řadí Moldavsko mezi nejchudší země v Evropě, poskytl v roce 2006 Kišiněvu půjčku 118 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy Kč) "pro snížení chudoby a stimulaci hospodářského růstu".
Případnou další půjčku však podmiňuje zřetelným snížením rozpočtového schodku, který by letos mohl přesáhnout 11 procent HDP. Podle MMF by měl moldavský HDP letos klesnout o 3,4 procenta, uvedla AFP.
