13. dubna 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Můj nejoblíbenější herec,
vzpomíná Uhde na Lakomého

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Brněnský herec Ladislav Lakomý zemřel v pondělí 11. dubna po dlouhé nemoci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brněnský herec Ladislav Lakomý zemřel v pondělí 11. dubna po dlouhé nemoci. | foto: Jeff Kratochvíl
PRAHA Ladislav Lakomý byl můj nejmilejší brněnský herec. Znal jsem ho od vidění, ještě když studoval na JAMU. Chodil jsem se na něj dívat do Divadla bratří Mrštíků, a když potom přešel do Mahenovy činohry, otevřeně jsem mu fandil.

Na rozdíl od Josefa Karlíka, dalšího protagonisty této scény, který se vehementně stavěl za brechtovský program politického divadla, býval Lakomý zdrženlivější. Hrál Personu Ježíš ve slavné inscenaci Evžena Sokolovského a hrál ji s láskou, aniž uplatňoval vzývaný efekt zcizení.

Mezi nosorožci
Rád vzpomínám na jeho Bérengera z Ioneskova Nosorožce, jehož přípravu jsem sledoval zblízka. Navzdory hrdinově vážné ušlápnutosti podával svou postavu hravě. Bérengerův přítel Jan, muž se sklonem k hulvátství, s nímž submisivního kamaráda neustále kritizoval a vychovával, vyčítal třeba svému protějšku, že si nevyčistil boty. Bérenger Ladislava Lakomého tuto výtku jakoby předem očekával, a proto se preventivně snažil skrýt nohy co nejhlouběji mezi trnože. Nutil tím Janova představitele nahlédnout pod židli a zesměšnit se. Humor Lakomého byl pro mě čímsi dobově příznačným. V Komedii o Anežce, královně siciliánské dostal úlohu renesančního šaška. V kašpárkovské čepici trousil do obecenstva své veselé "hoši, hoši", ale bylo v tom zároveň vědomí světa, jehož podoba vtiskává šprýmovnému oslovení nevyslovený smutek: sdílení situace, která vůbec není k smíchu.

Dále čtěte:

V 70. letech se Lakomý nevyhnul ústrkům. Nejen za podporu osmašedesátnických reforem, ale i za to, že si jej straničtí činitelé spojili s ježíšovskou stylizací v Komedii o umučení, musel se smiřovat s různými omezeními. Teprve v 90. letech - po své šedesátce - se dočkal velkých úkolů a prožil při jejich plnění hereckou renesanci. Zakladatel a šéf Divadla U stolu František Derfler dobře věděl o hodnotách, které obsahuje umělecká osobnost Lakomého, a obdařil ho rolemi, které mě uchvátily. Lakomý například skvěle ztělesnil starého muže v dramatizaci Durychovy Boží duhy. Bylo nesmírně těžké vyklenout závratný oblouk mezi soucitným zájmem, jejž hrdina projevil o osud mladé Němky, kterou ponížili a znásilnili pováleční čeští mstitelé, a mezi mužskou náklonností vrcholící láskou, milováním a zplozením dítěte. Zralý představitel však byl v každém okamžiku, i v tom nejpatetičtějším, přesvědčivý a pravdivý.

Strhující byla celá galerie postav, kterou Ladislav Lakomý v Divadle U stolu vytvořil. Chodil jsem tam nejen za zážitkem ze vzácně lidského divadla, ale také za jeho nejvýraznějším členem, byť i jen externím jako všichni spolupracovníci tohoto souboru. Není divu, že se Lakomému rozhodl nabídnout hostování také šéf Městského divadla Brno Stanislav Moša, když hvězda jeho ansámblu Zdena Herfortová spolu s režisérem Stanem Slovákem chystali Vögelovu Dobře připravenou partii a rozsáhlému a vděčnému mužskému partu, jejž svěřili Jaroslavu Dufkovi, vybrali jako kontrapunkt Dufkova spolužáka z JAMU, ale i typového protichůdce Ladislava Lakomého. Účinná komedie střižená v dobrém smyslu slova bulvárně umožnila uskutečnit na prknech brněnského Městského divadla skutečný trojkoncert. Proti hlučnému, agresivnímu a sebestřednému Dufkovu starému pánovi, který s nádhernou chutí ovládal jeviště, uplatnil jeho parťák zdrženlivý a tichý přednes, do něhož však ukryl city o to silnější, oč méně okázalé a na pohled zjevné. Slíbil jsem si, že se na to trio výborných herců půjdu podívat podruhé a potřetí, ale pan Dufek mi krátce poté předal špatnou zprávu, že Láďa na smrt onemocněl.

Neznám v tuto chvíli smutnější závazek než slovo dané Lidovým novinám, že Ladislavu Lakomému napíšu nekrolog a rozloučím se s ním. Měl bych připomenout, s jakou péčí o češtinu a vlohou pro kouzlo veršů přednášel v rozhlase poezii, jaký vynikající byl spíkr a jak skvělý učitel JAMU. Neumím to. Když zavřu oči, vidím a slyším křehkého, nehrdinského, ale lidsky nezpronevěřitelného Bérengera, jak obklopen lidmi, kteří rezignovali na člověčí podobu a stali se nosorožci, volá své: "Nevzdám se." Tento závěrečný akord si s Ladislavem Lakomým spojuju nerozlučitelně.

Milan Uhde
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz