Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes na svých internetových stránkách zveřejnil podrobnosti z příběhu Miroslava Dvořáčka, kterého v roce 1950 podle ústavu Kundera udal komunistické bezpečnosti. Muži hrozil trest smrti, nakonec byl odsouzen na 22 let odnětí svobody, z nichž si v komunistických věznicích odseděl 14 let.
Důkazy proti Kunderovi nejsou absolutní
Ústav na svém zjištění trvá, byť připouští, že důkazy proti Kunderovi nejsou absolutní. "Policie se dá považovat za velmi důvěryhodný zdroj, pokud se zachovaly originální dokumenty," řekl k policejnímu zápisu, o nějž historici ústavu opírají své tvrzení, mluvčí ústavu Jiří Reichl. "Tohle je zápis obvodního oddělení, kam přišel neznámý člověk a řekl, že má informaci, že ten agent chodec bude v tu a tu hodinu na té koleji," řekl a zpochybnil možnost, že si mohl policista osobní údaje o Kunderovi vymyslet.
Pracovník ústavu Vojtěch Ripka nicméně v Rádiu Impuls připustil, že důkazy proti spisovateli nejsou absolutní. "Jsou dvě indicie, ale stoprocentní jistotu samozřejmě nemáme. Dokud se nepodaří získat všechny pamětníky, a to se bohužel podařit už nemůže, tak to kompletní nebude," řekl historik. Podle něj také chybí například policejní protokol podepsaný Kunderou, i když to tehdy nebylo prý vždy potřeba.
"Že jsem byl ve službách StB? Totální lež"
I bez ohledu na konkrétní jména ale podle Kundery "nemá žádnou pravděpodobnost" to, že by někoho udal. "Když už člověk něco takového dělá, musí k tomu mít motivy," řekl. Jak se ale do dokumentů státní bezpečnosti týkajících se Dvořáčka jeho jméno dostalo, neví. "To je jediná záhada, kterou vysvětlit neumím," řekl. To, co ústav a spolu s ním média učinila, označil za "atentát na autora" - ten se podle něj stal ještě účelově v době, kdy ve Frankfurtu začíná knižní veletrh.
Na základě informací zveřejněných ústavem se dnes podle Kundery v tisku objevilo i to, že byl ve službách státní bezpečnosti. "To je totální lež, přeci mě paměť nemůže klamat, nebyl jsem ve službách tajné policie," rozčiluje se spisovatel. Vyšetřován státní bezpečností byl prý často - později, až v 60. letech. "Ne ale v raných 50. letech, nebyl jsem ani z ničeho podezřelý, byl jsem neznámý student fakulty. Jestli se někdo za moje jméno schoval, to nevím," uvedl.
