Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Musí tam být hlavně elektrická kytara, říká dramaturg Blues Alive

Kultura

  19:30
Popatnácté se ve čtvrtek sejdou fanoušci na festivalu Blues Alive v Šumperku. O tom, jak se akce za tu dobu proměnila, a o charakteru českého bluesového publika hovoří dlouholetý dramaturg Blues Alive a hudební publicista Ondřej Bezr.

Zac Harmon Band. Záběr z loňského vystoupení kapely na Blues Alive. foto: Blues Alive

LN Kulturní dům v Šumperku, kde hlavní koncerty probíhají, je výrazný příklad pozdně normalizační estetiky – všechny ty lustry podobné létajícím talířům... To není zrovna "bluesové" prostředí.
Když jsem to místo viděl na prvním ročníku festivalu – tam jsem byl ještě jako divák –, říkal jsem si, že v téhle esenci komunistického stylu není možné vytvořit nějakou atmosféru. Sál, do kterého se vejde asi dvanáct set lidí, byl tehdy navíc plný jenom ze třetiny, vypadalo to tam dost přízračně, všude umakart, na zemi umělý mramor. Jakmile se ale začalo hrát, získalo to celé nějaké kouzlo. Kdybych se dnes dozvěděl, že se šumperský kulturní dům bude rekonstruovat tak, aby odpovídal současnému vkusu, asi by mi to bylo líto. Atmosféra se dá vytvořit kdekoli, záleží jenom na lidech.

BLUESOVÝ "OSVĚTÁŘ"

Ondřej Bezr (* 1968) Hudební publicista a dramaturg festivalu Blues Alive pro letošní ročník získal například legendárního Johnnyho Wintera, kapelu No Blues, která bluesovou hudbu obohacuje o blízkovýchodní vlivy, klasika akustické kytary Coreyho Harrise nebo duo harmonikáře Johnnyho Marse a kytaristy Michaela Roache.

LN Místo konání festivalu se nezměnilo. Co akce sama?
V době, kdy jsem se k týmu připojil, trval festival dva dny. Kromě českých a slovenských kapel jsme mohli pomýšlet tak na dvě skupiny z Evropy a jednu americkou. Letos budou prakticky všichni účinkující z ciziny, když nepočítám kapely, které jsme vybrali na základě soutěže Blues Aperitiv, jejímž smyslem je objevovat nové místní talenty. Mám pocit, že zdejší muzikanti jsou kvůli tomu na mě trochu naštvaní, protože si na Blues Alive moc nezahrají. Podle mě ale smyslem není ukázat to, na co si lidi můžou běžně zajít do klubu.

Ondřej Bezr, hudební publicista a dlouholetý dramaturg Blues Alive.

LN Kolik bývá v publiku místních?
Asi třetina, což ve městě velikosti Šumperka není málo. Lidé tam Blues Alive vzali skutečně za svou, berou ji jako událost, která svým významem přesahuje hranice regionu.

LN Kdo dneska tvoří to bluesové publikum? Stárne jako celek?
Mně připadá, že věkově je ta skupina pořád stejná. Samozřejmě to nejsou žádní teenageři. Takové to tvrdé jádro tvoří staré máničky, které potěší, když jim člověk předhodí něco na způsob Johnnyho Wintera – hlavní hvězdy letošního ročníku. Mívají trochu problém srovnat se s hudbou, která klasické blues, jak ho mají rádi, překračuje. Vždycky mě přesvědčují, že nejlepší by bylo, kdyby vrcholem festivalu byli John Mayall anebo Canned Heat, a já jim zas odpovídám, že pokud do toho budu mít co mluvit, tak se to nestane. Zároveň jsou to ale lidi, kteří na festival dokážou přitáhnout spoustu dalších. Každý rok přijíždí třeba velká výprava ze severních Čech. Dávají ji dohromady tři pánové, kteří tam koncem osmdesátých let organizovali festival Nonstop Blues. Vždycky s sebou přivezou i nějaké nováčky, kteří se pak na festival třeba zas vrátí.

LN Takže nejspolehlivější způsob, jak potěšit publikum, je dát mu "blues bílého muže"?
Asi tak. Hlavně aby tam byla elektrická kytara. Ti skalní fanoušci vyrostli na Eriku Claptonovi, Johnnym Winterovi, kapelách typu Allman Brothers. Osobně mám třeba Johnnyho Wintera strašně rád, jako dramaturg se ale snažím blues lidem předvést v širší podobě, proto jsme třeba přivezli Jamese Cottonam – posledního slavného chicagského harmonikáře. Stejně tak se snažím, aby na festivalu bylo zastoupeno i akustické blues. V letošním ročníku ho bude hrát třeba Corey Harris, který si na festival připravil speciální akustický program.

LN A co tady nefunguje?
To můžu říct naprosto přesně – Chris Thomas King, což je člověk, který skvěle míchá blues a hip hop, je to brilantní kytarista. Když jsme ho získali, splnil se mi sen. Z jeho vystoupení ale půlka sálu na protest odešla – lidem vadil dýdžej na pódiu, světelná show. To, že je Chris Thomas King velká hvězda a do těch moderních základů hrál čistě bluesová sóla, nestačilo. Na webu se tenhle "skandál" řešil asi rok.

LN Po patnácti letech by se realizační tým mohl cítit vyčerpaný. Nepomýšlíte na "předání pochodně" mladším?
Pokud se nic nečekaného nestane, rád bych festival ještě pár let připravoval. Vlastně ani nevím, komu bych to předal. Ale když se v nastupující generaci najdou noví bluesoví hudebníci, organizátoři festivalů by se měli najít taky.