31. října 2007 10:28 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Muzikál Sliby chyby
zachránilo komorní pojetí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Civilní přístup. Režie sází na "obyčejnost" hlavních představitelů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Civilní přístup. Režie sází na "obyčejnost" hlavních představitelů. | foto: Reprofoto
PRAHA Divadlu, které se ve svém repertoáru nemůže pochlubit muzikálem, jako by snad hrozila návštěvnická krize, a proto je třeba ho nalézt za každou cenu. Z tohoto hlediska je volba titulu Sliby chyby pro Divadlo pod Palmovkou určitě správná.

Jde o dílko komornějšího rázu, do jisté míry „uzpívatelné“ i pro činoherní soubor, pod scénářem je podepsán solidní americký rutinér Neil Simon a předlohou byl pětioscarový film Billyho Wildera Byt.

A v tom je právě kámen úrazu. Wilder vytvořil romantickou komedii, která se postupně mění až v drama, v němž se vedle komických scén objevují i dost hořké podtóny. Přestože program tvrdí něco jiného, Wilderovi jistě nešlo o nějakou společenskou kritiku, ale o (v dobrém slova smyslu) „lidový“ film, který se dotkne bránice i srdcí diváků.

Atmosféra doby se zde ovšem nemohla neodrazit, a to i se svou odlidštěností, pro niž je velká pojišťovací společnost symbolem, stejně jako promiskuitní šéfovský kolotoč roztočený v půjčovaném bytě malého úředníčka, nepodařeného kariéristy Chucka. Tím více však vynikne nejednoduché citové sbližování hlavních hrdinů, Chucka a Fran, které končí nesentimentálním happy endem. A když k tomu připočteme výkony Jacka Lemmona a Shirley McLainové, není se počtu Oscarů co divit.

Hollywoodštější než film
Snímek, který zaznamenal mimořádný divácký úspěch, bohužel nedal spát (jako v mnoha jiných případech) broadwayským producentům. Scénáře se chopil Neil Simon a připsal Chuckovi poněkud trapné snové scény a protivné, stereotypní promluvy do publika, které měly zřejmě podtrhnout divadelnost příběhu. Hudba Burta Bacharacha možná uchvacuje muzikálové specialisty, ale její líbivost je místy nesnesitelná svou jalovostí a prázdnotou.

A nic na tom nemění žánrová pestrost nebo poučenost vážnou hudbou. Paradoxně je tak muzikál v pravém slova smyslu „hollywoodštější“ než sám film. Naštěstí režisér Zdeněk Černín zvolil komorní a civilnější podobu inscenace, kterou proložil pouze několika excentrickými scénami (např. vánoční večírek nebo výstup Marge). V prvním premiérovém obsazení vsadil na „obyčejnost“ představitelů Chucka a Fran, Radka Zimy a Barbory Valentové.

Zima je úspěšnější zvláště v hudební složce role a v komických momentech, ale emocionálnější poloha u něj nepůsobí zrovna přesvědčivě. Ta naopak vychází beze zbytku Valentové, která tak má největší podíl na tom, že závěr muzikálu nevyznívá přeslazeně. René Přibil jako ředitel Sheldrake sice trochu zápasí s pěveckou nejistotou, ale daří se mu postavu zbytečně nekarikovat.

Trefné charakteristiky kvarteta příležitostných uživatelů Chuckova bytu pak vytvořili Jiří Havel, Karel Vlček, Ivo Kubečka a Luděk Nešleha. Nejvýraznější výkon má však bezesporu na kontě Jitka Sedláčková jako temperamentní Marge MacDougallová. Ideálně spojuje hereckou i pěveckou část role, hraje s obrovskou energií, ale nikdy nesklouzne do laciné exhibice.

Na hudebním nastudování muzikálu má svůj neodmyslitelný podíl Irena Pluháčková a s kancelářským prostředím si dobře poradil i choreograf Libor Vaculík (jen úvodní scéna s kalkulačkami snad až příliš připomíná Producenty). Pro diváky, kteří neviděli Wilderův Byt, tak na Palmovce zřejmě jeho muzikálová adaptace nebude chybou. Ostatně úspěch na premiéře byl bouřlivý.


Hodnocení LN ***

Sliby chyby
Neil Simon podle filmu The Apartment Billy Wildera a I. A. L. Diamonda

Hudba: Burt Bacharach
Texty písní: Hal David
Režie a inscenační úprava: Zdeněk Černín Překlad libreta: Ivo T. Havlů
Překlad písní: Jiří Josek
Scéna: Jan Dušek
Kostýmy: Lucie Morávková
Divadlo pod Palmovkou
Premiéra
26. a 27. října 2007


 

Jana Peterová




Najdete na Lidovky.cz