První historické záznamy o Ježíši Kristu pocházejí z křesťanských pramenů a jsou velmi podrobné. Úplně první informace pocházejí z evangelií Nového zákona, konkrétně z listů svatého Pavla z Tarsu. Učenci se shodují na tom, že první dopisy zmiňující tuto postavu byly napsány v období do 25 let po jeho smrti. Pochybnosti o tom, zda jsou tyto prameny důvěryhodné, panují dodnes. Na druhou stranu se však nabízí otázka, proč by si křesťanští autoři vymýšleli postavu tak dokonalého židovského spasitele v době, kdy byli pod nadvládou římského impéria.
Židovské a římské prameny
Prvním nekřesťanským autorem, který zmiňuje Ježíše Krista, je židovský historik Flavius Josephus, který kolem roku 93 n.l. napsal Židovské starožitnosti. Ten na Ježíše odkazuje dvakrát. Jedna z těchto zmínek je ale přinejmenším kontroverzní, protože se má za to, že byla sepsána křesťanskými písaři a do díla vložena později. Podruhé, již důvěryhodněji, se o něm zmiňuje Josephus v souvislosti s jeho bratrem Jakubem a označuje ho jako člověka, který „byl nazýván Kristus“.
Norové si pomlázku nepletou. Na Velikonoce místo toho hádají, kdo je vrah |
Asi dvacet let po smrti Josephuse se o Ježíšovi dozvídáme z tvorby vysoko postavených římských politiků Plinia a Tacita. Tacitus se zmiňuje o pověrčivých „křesťanech“ (nebo ‚kristovcích‘), kteří trpěli pod prefektem Pilátem Pontským za vlády císaře Tiberia (26-36 n.l.). Tyto záznamy časově odpovídají informacím z evangelií. Plinius přinesl informaci o tom, že křesťané uctívali Krista jako Boha. Je nutné podotknout, že ani jeden z těchto politiků neměl křeťany rád - Plinius psal o jejich tvrdohlavosti a Tacitus považoval jejich náboženství za destruktivní.
Zajímavé je, že o tom, jestli byl Ježíš Nazaretský skutečnou historickou osobou, se ve starověku nevedly žádné dohady. Přestože je v nejstarší literatuře židovských rabínů Ježíš označován za nelegitimní dítě Marie a čaroděje a pohanský satirik Lucián a filosof Celsus ho považovali za darebáka, nikdo tehdy neřešil jeho skutečnost.
Ježíš jako hypotéza
Názory na to, zdali Ježíš skutečně existoval, se ale různí a v poslední době se počet skeptiků rozrostl. Podle deníku The Guardian o tom svědčí i nové průzkumy, které ukazují, že například 40% dospělých lidí v Anglii nevěří, že Ježíš ve skutečnosti existoval.
Jedním ze skeptiků je například francouzský filosof Michel Onfray, který ve své knize mluví o Ježíši jen jako o čiré hypotéze a přiklání se k názoru, že je jeho existence smyšlená. Podobně se tím zabývá i americký výzkum The Jesus Project, který vznikl před deseti lety. Jednou z hlavních otázek, které si tento projekt pokládá, je právě to, jestli Ježíš skutečně existoval, či nikoliv. Někteří autoři dokonce přišli s myšlenkou, že Ježíš Nazaretský nemůže existovat hned ze dvou důvodů – uvádějí, že Nazaret i Ježíš jsou křesťanskými výmysly.
Proti tomuto názoru vystoupili dva ateističtí historici Maurice Casey z Nottinghamské Univerzity a Bart Ehrman z Univerzity v Severní Karolíně. Ti začali s kousavou kritikou tohoto projektu a označili ho za pseudovzdělávání. Hledání „historického Ježíše“ tak stále pokračuje.
Ježíš Kristus není jediná historická postava, jejíž existence je zpochybňována. Další může být například anglický král Artuš. Ten měl žít kolem roku 500 n.l., ale dobové záznamy o něm nehovoří vůbec. První zmínky pocházejí až 300 let po jeho údajné smrti.
