Po prvním přečtení článku Bohumila Doležala Česká státní idea jsem nabyl dojmu, že se pisatel pomátl. Ale abychom v kritice mýtů přece jenom pokročili, připojuji své poznámky. Mýty je opravdu třeba mýtit, ale ne dřevorubeckou metodou. Pisatel, jak je cítit z textu, dychtivě čekal na ono výročí 28. října, aby nám vyčistil mozky. Řekl nám bohužel pouze své “A”,. Neřekl nám to potřebné návazné “B”.
Moje zvídavost zvítězila, a proto jej zdvořile žádám, aby nám předestřel svoji ideu, jak se mělo postupovat před 1. světovou válkou a po ní. Kam vývoj měl směřovat a jak měla být česká národní a státní idea utvářena. Při objasňování bude mít výhodu v tom, že skoro vše podstatné je již známo.
Hlavně by měl vysvětlit jím zdůrazněné dvě prosté zásady, na nichž všechny demokratické státy stojí (Bůh – duše). A také jak by si představoval státní a národní ideu českou? V hranicích protektorátu? Nebo s malým Rakouskem? Národnostní menšiny přece měly a budou mít i nadále všechny státy – velké i malé. Měly naše aspirace skončit již ve Frankfurtu (viz dopis Františka Palckého z dubna 1848)? A co Slovensko? Slováky ponechat svému osudu v Uhrách?
Na objasnění nadhozených otázek se upřímně těším.
Moje zvídavost zvítězila, a proto jej zdvořile žádám, aby nám předestřel svoji ideu, jak se mělo postupovat před 1. světovou válkou a po ní. Kam vývoj měl směřovat a jak měla být česká národní a státní idea utvářena. Při objasňování bude mít výhodu v tom, že skoro vše podstatné je již známo.
Hlavně by měl vysvětlit jím zdůrazněné dvě prosté zásady, na nichž všechny demokratické státy stojí (Bůh – duše). A také jak by si představoval státní a národní ideu českou? V hranicích protektorátu? Nebo s malým Rakouskem? Národnostní menšiny přece měly a budou mít i nadále všechny státy – velké i malé. Měly naše aspirace skončit již ve Frankfurtu (viz dopis Františka Palckého z dubna 1848)? A co Slovensko? Slováky ponechat svému osudu v Uhrách?
Na objasnění nadhozených otázek se upřímně těším.
