2. června 2015 13:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Necharismatický Hus? Ať si pustí Vávrovu verzi, vzkazuje kritikům režisér Svoboda

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 23Diskuse
Režisér Jiří Svoboda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Režisér Jiří Svoboda. | foto: ČT - Dagmar Vyhnálková
PRAHA Kritici ať se podívají na Vávrovu verzi, říká Jiří Svoboda, režisér filmové trilogie Jan Hus, kterou před pár dny odvysílala Česká televize. „Snažil jsem se Husa maximálně zlidštit a ukázat i jeho vnitřní svár,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lidovky.cz své pojetí zásadní historické postavy českých dějin.

Lidovky.cz: Od pátku do neděle vysílala Česká televize váš třídílný film o Janu Husovi, který měl velkou propagaci a na který se snesla kritika. Jaké máte ohlasy?
Mně píšou jen známí a ti samozřejmě nepíšou proto, aby mě haněli. Samozřejmě jsme věděli, že děj, jak ho pojala paní Eva Kantůrková, je spletitý, určený pro diváka s alespoň předběžným vzděláním. Není to blockbaster, ani se s tím nepočítalo.

Lidovky.cz: Jaká byla sledovanost?
První díl měl tuším kolem 750 tisíc diváků, ty další kolem 500. Vzhledem k poměrně složitému teologickému tématu, o kterém film pojednává, bych ani víc diváků neočekával.

Lidovky.cz: Když jste projekt připravoval, vycházel jste čistě ze scénáře paní Kantůrkové, nebo jste měl ještě nějaké prameny?
Samozřejmě jsme si o tom s paní Kantůrkovou povídali. Ona je sama historička a byla zastáncem toho, abychom se drželi pouze historických pramenů. Já jsem četl ještě dvě monografie, od profesora Kejře a od profesora Šmahela. Snažil jsem se, aby bylo ve filmu jen to, co je ve scénáři a v těchto dvou knihách. Pokud je něco vyfabulováno, jsou to věci, které nejsou ani proti povaze oněch lidí, ani proti historickým faktům. Třeba že Hus jel do Husince navštívit rodinu, že tam jel, když mu zemřel otec, tak to jsem nikde doložené nenašel.

Režisér Jiří Svoboda při natáčení.
První klapka trilogie natáčení Jan Hus. Uprostřed režisér Jiří Svoboda.

Lidovky.cz: V médiích vyšly kritiky, které vám mimo jiné vyčítají, že Husovy řečnické projevy jsou ve vašem podání málo charismatické a naléhavé...
Česká televize bude na výročí Husova upálení vysílat Vávrovu verzi, tak třeba s ní budou kritici spokojenější. Pokud se jim bude zdát, že pan Štěpánek byl divočejší nebo přesvědčivější rétor, tak nic proti tomu.

Lidovky.cz: Jaký byl tedy váš hlavní klíč k postavě Jana Husa, co pro vás bylo stěžejní?
Podle mě je to člověk, který má silné kořeny v prostředí, ze kterého pochází, z Husince. Známé je, že během studentských let byl Hus veselý člověk a že nakonec dostal betlémskou kapli, což bylo jediné místo, kde se kázalo česky. Snažil jsem se, aby jeho postava byla maximálně zlidštěná, protože my Husa známe buď z Brožíka, nebo ze Šalounova pomníku na Staroměstském náměstí, a to jsem nechtěl. Snažil jsem se ukázat i vnitřní svár, který v Husovi byl. On nebyl střelec, který by byl hned o něčem přesvědčený a zastával to. Dlouho uvažoval o tom, co četl a co si myslel, a pak z toho teprve vyvodil důsledky.

Anketa

Které zpracování života a díla Mistra Jana Husa je podle čtenářů serveru Lidovky.cz lepší?

Jan Hus, v hlavní roli Zdeněk Štěpánek, režie Otakar Vávra (1954) 410
Jan Hus, v hlavní roli Matěj Hádek, režie Jiří Svoboda (2015) 779

Lidovky.cz: Pro hlavní roli se vám podařilo vybrat herce Matěje Hádka, který Husa ztvárnil vynikajícím způsobem. Chtěl jste Hádka obsadit od začátku?
Ne. Mě můj učitel, pan profesor a režisér Kachyňa vždy kladl na srdce, že je třeba dělat herecké zkoušky na všechny významné role. Člověk si ušetří čas při vedení herců a vyvaruje se omylů. Dělal jsem herecké zkoušky na všechny důležité role, vždy jsem měl několik herců, na Husa jich bylo sedm.

Lidovky.cz: Měl jste při úpravách scénáře nějaké sporné body, které jste řešil s paní Kantůrkovou?
Paní Kantůrková napsala v polovině 80. let tlustý román, ještě v samizdatu, a samozřejmě bylo nutné z toho nějaké věci vybrat. Ona jako historička musí osvětlit postavy významově, teologicky. Já jsem se snažil, pokud to celkové zaměření toho cyklu umožňovalo, posílit ve vyprávění vztahové prvky. Bavili jsme se o tom, samozřejmě. Dělám to tak celý život, často se se scenáristou neshodnu a musíme si to vysvětlovat.

Lidovky.cz: Konečné slovo máte vy jako režisér?
Většinou ano. Paní spisovatelka Kantůrková není scenáristka v tom smyslu, že by se tím živila. Scenáristovi, který píše jeden scénář za druhým, je jedno, co se s tím stane dál. Ale spisovatel má větší autorské zaujetí pro věc, na určitých věcech více lpí a může dokonce spolupráci úplně odmítnout.

Lidovky.cz: To se v minulosti s tímto scénářem paní Kantůrkové právě stalo, že? Chtěli ho už zpracovávat někteří režiséři před vámi, kteří tam chtěli udělat změny, se kterými ona nesouhlasila. Až vy jste se s ní shodl.
Já jsem u těch věcí v minulosti nebyl, ani jsem po nich nepátral, a nevím, v čem se neshodli. Nezkoumal jsem to.

Lidovky.cz: V čem je pro vás hlavní rozdíl v tom, když točíte látku ze současnosti ve srovnání s historickou látkou?
Když jsme Husa točili, říkal jsem si, že už žádnou historii točit nechci... Pokud ještě budu stát na nohou, raději bych dělal něco současnějšího. To vám totiž umožňuje podívat se kamerou při snímání a řešení scény zleva doprava, kolem herce, zatímco u historické látky je člověk vázán určitým úhlem, zvlášť u látky z 15. století. Autentických zachovalých gotických památek je u nás velmi málo. Člověk je pak omezován, není prostor na improvizaci. A bude to čím dál obtížnější, protože tvářnost naší reality se stále proměňuje. Ještě v 90. letech to bylo snadnější.

Třídílná historická freska vznikla během 63 natáčecích dní za účasti dvou tisíc komparzistů.

Třídílná historická freska vznikla během 63 natáčecích dní za účasti dvou tisíc komparzistů.

Lidovky.cz: Jaký byl podíl natáčení v reálných exteriérech a ve studiu?
Ve studiu jsme vůbec netočili, všechno jsou to reálné exteriéry.

Lidovky.cz: A scéna z Kostnice?
To byly vestavěné lavice v Anežském klášteře. Gotická architektura má svá specifika, tu vertikálu, na které je celá vrcholná gotika a středověk postavený, by ve studiu šlo postavit jen za cenu obrovských realizačních nákladů. Koncil jsme točili dva dny a kdyby se to stavělo v ateliéru, nejdřív by se to měsíc stavělo, my bychom dva dny točili, a pak by se to zase zbouralo. Bylo by to neefektivní.

Lidovky.cz: Už takhle ale šlo o finančně hodně náročný projekt. Stál 45 milionů, mluví se o něm jako o jednom z nejdražších projektů ČT posledních let...
Záleží, s čím to srovnáte. Když tu částku rozpočítáte na jednotlivé díly, pohybuje se to v rámci jiných dražších projektů, která Česká televize dělá.

Lidovky.cz: Ve filmu zazní na několika místech němčina. Podle čeho jste se rozhodoval, kdy se bude mluvit německy, a co to mělo divákovi konkrétně přinést?
Jednak to mělo ozřejmit konflikt, který byl na univerzitě, kde šlo o tři hlasy versus jeden. A potom ve vlastní Kostnici, tam se mi zdálo, že je potřeba akcentovat prostředí, ve kterém se nalézáme. Postava toho biskupa je autentická, on skutečně věznil Husa na hradě Gotllieben, kde byl zakován na rukou i nohu do želez, byl tam několik měsíců...

Lidovky.cz: V médiích se objevila také kritická poznámka, že u Husa byl ve vašem filmu málo naznačený jeho myšlenkový vývoj, že je zobrazen už jako hotový myslitel.
Já si nemyslím, že by byl hotový jako myslitel. On začíná v bodě, což pozorný divák jistě zaznamená, při diskusi na univerzitě, kde Páleč je velmi bojovný zastánce proti druhé části Viklefa, vyčítá Husovi, že se do toho také radikálně nezapojil, a Hus mu říká: Já o tom přemýšlím a nad některými věcmi váhám. Páleč mu vyčítá, že se chce vyvyšovat nad Viklefa... Zkrátka Hus prochází určitým vývojovým procesem co se týká názoru na Viklefovy myšlenky, který je zřejmý i z dialogu s královnou. Ta Husovi poté, co arcibiskup nechá spálit Viklefovy knihy, dá poslat z anglického dvora Viklefův spis o obecninách. A Hus říká, že že čím více to čte, tím je nešťastnější. Čili vnitřní dilema on měl. Nesmiřitelný byl v jednom, a to byla otázka rozvratu církve, který byl zřejmý.

Lidovky.cz: Jaký je tedy podle vás smysl Husova učení a sdělení pro dnešek? Co znamená pro vás?
Na Husovi bylo pro mě zajímavé svádět s tou postavou její zápas, snažit se mu porozumět. Proč se nepokusil kapitulovat? Musel vědět, že mu hrozí upálení, ale nepokusil se uhnout. To jsem se snažil pochopit. Sám bych určitě odvolal všechno, co by po mně chtěli. I když by mi to asi nebylo nic platné a Husovi také ne. Protože jak dopadl Jeroným Pražský, který se po smrti Husa jeho učení zřekl? Stejně ho pak věznili řadu měsíců, on si to nakonec rozmyslel, vzal odvolání zpět a byl upálen. Je naivní myslet si, že kdyby Hus všechno odvolal, mohl by se vrátit do Čech a dál kázat. Pravděpodobně by byl internován někde v klášteře mimo Čechy.

Lidovky.cz: Podle vás tedy Hus tušil, že by odvoláním nic nezískal?
Podle měl byl jasnozřivý v tom, že tušil pouhou fiktivnost možného východiska, které se mu nabízelo. Ve filmu jsem ale nechtěl spekulovat o tom, zda si toho byl vědom, nebo ne, protože to není doloženo. Proto jsem to ani neznačil. Hus je příklad, který se na nás skrz dějiny dívá, a sami se s ním musíme poměřovat a vyrovnat. Zda bychom toho byli schopni, nebo ne. Já osobně bych byl spíš jako Galileo, který odvolal. Bertold Brecht ostatně ve svém Galileovi říká: Běda zemi, která potřebuje hrdiny. Husova oběť ale nebyla marná, protože jeho pochodeň byla daleko viditelná a vlastně odstartovala celý reformační proces, sám Luther se k jeho odkazu o sto let později přihlásil. Hus vykročil do novověku. Sociolog Max Weber na začátku minulého století napsal knihu Protestantská etika a duch kapitalismu, kde píše, že teprve s protestantismem bylo možné očekávat rozvoj autentického kapitalismu. Hus má podle mě velkou zásluhu i na změně civilizačního paradigmatu. Ale to už je nad rámec filmu.

  • 23Diskuse
Hedvika  Petrželková

Autor

Hedvika Petrželkováhedvika.petrzelkova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.