Na Jurkovičovu vilu už vzniká pořadník, vypadá jako před 105 lety

Zatímco práce ve vile Tugendhat jsou za polovinou a v neméně významné vládní vile začnou v létě, Jurkovičova vila se už vrátila svou podobou do roku 1906, kdy si ji slavný architekt Dušan Samo Jurkovič navrhl. Nechal ji postavit nejen pro bydlení své rodiny, ale i jako ukázku svého stylu i tehdejších evropských trendů v architektuře. A právě v tom je mimořádná.

Otevírá se 1. dubna Jurkovičova vila v ulici Jana Nečase 2 v Brně se otevře 1. dubna. Otevřena bude od dubna do října denně mimo neděle od 10.00 do 12.00 a od 12.30 do 18.00, ve zbývajících měsících od čtvrtka do neděle od 10.00 do 12.00 a od 12.30 do 16.00. Je lepší si rezervovat termín na www.moravska-galerie.cz, kde je již na první období pořadník.

V domě v typicky "jurkovičovském" stylu měl pracovnu a dokonce i předváděcí prostory. Například nábytek umístěný právě na takovou ukázku v ústřední hale si koupili majitelé zámku v Novém Městě nad Metují, další Tomáš Baťa pro svou vilu ve Zlíně.

Restaurátoři si při dva roky trvajících opravách vily pohráli s každým detailem. "I sto let staré tašky na střeše jsou většinou zpět, jen například absolvovaly speciální odsolovací lázeň," přiblížil dvouletou obnovu architekt Petr Všetečka, který společně s kolegy práce koordinoval. Restaurátoři při opravách nad vilou na několik měsíců postavili i obří zastřešení, aby do ní rozebranou střechou nezateklo.

Obnovili také například výzdobu koutu pod schody v ¬nádherné schodišťové hale, kde Jurkovič s -hosty rád sedával – po téměř detektivní práci tam zrekonstruovali dílo malérečky Brynzové z Čataje. Jako podklad sloužily jen sporé fotografie. Bodobně hledali původní malby v někdejší ložnici a dalších místnostech, díky zachovalým vzorkům se podařilo znovu vytvořit i původní tapety.

"K domu jsme skutečně přistoupili jako k exponátu," dodává ředitel galerie Marek Pokorný. Budovu koupili v roce 2006 a většinu ze 48 milionů korun, což byla cena koupě a opravy, zaplatila dotace z Norských fondů. "Velkou roli hraje to, že ač se Jurkovič ze své vily odstěhoval v roce 1919, všichni další majitelé se k vybavení chovali s velkým respektem," dodal. I když třeba odstranili původní lustry či hale dali stropní podhled, původní prvky zachovali. I po sto letech tak například fungují původní radiátory, kterými Jurkovič vilu v roce 1913 vylepšil. Teď ale jejich fungování řídí pomocí čidel počítač, aby lépe udržely klima v muzeální expozici.

Dušan Samo Jurkovič Dušan Samo Jurkovič (1868-1947) byl významný architekt, návrhář nábytku a etnograf. Ač většinu života pracoval na Slovensku, významně se podepsal i na tváři moravských a českých staveb. Jeho styl výrazně ovlivnila lidová architektura či anglické hnutí Arts and Crafts. K jeho známým dílům kromě jeho vlastní brněnské vily z roku 1906 patří například mohyla Milana Rastislava Štefánika na Bradle, stavby na Pustevnách u Radhoště, luhačovické lázně, rekonstrukce zámku v Novém Města nad Metují, Křížová cesta na Hostýně, ale třeba také budovy lanovky Tatranská Lomnica-Skalnaté pleso-Lomnický štít ve Vysokých Tatrách. Významná je i jeho vila či Kochovo sanatorium v Bratislavě či několik vojenských památníků.

Kurátorka Martina Lehmannová dodává, že se snažili o autenticitu, ale zároveň chtějí, aby si lidé mohli vyzkoušet třeba posadit se do Jurkovičova nábytku či jiného vybavení z té doby. Právě nábytek je na rozdíl od vily samotné drobný problém. Z velké části se nezachoval, takže jej nahrazují buď repliky nebo tvarově podobné prvky. Například některá umělecká díla se však podařilo najít a vrací se na místo. V části vily, kde historické vybavení nezůstalo, jsou výstavní prostory o Jurkovičovi a jeho době, původní tvář postupně získá i okolní zahrada.

Vila může zájemcům například upřesnit obecně rozšířený názor o výrazné barevnosti Jurkovičových staveb. "Tak výrazné nebyly, užíval totiž lazuru, která nechává vyniknout strukturu dřeva," dodal Všetečka. Přesvědčili se o tom při hledání původní barevnosti dřevěných částí v interiéru i na fasádě.

Vila je totiž z velké části dřevěná - i části, které vypadají jako zděné, totiž Jurkovič použil dnešníma očima moderní metodu hrázděného zdiva. Dřevěné zdi vyplnila směs z udusané směsi strusky, písku a vápna, zvenčí i zevnitř držená korkovými deskami, které pokryla omítka. "Vila je kromě kamenného soklu vlastně dřevěná, proto ve vile bylo třeba rozvést protipožární systém," podotkl architekt.

Návštěvníci si vilu budou moci prohlédnout od 1. dubna – a již nyní se na ni na webových stránkách Moravské galerie tvoří pořadník. Zázemí pro prohlídky je v suterénu, který byl v 50. letech přebudován na kryt, takže autentický vzhled ztratil. Přesto i tam cedulky u dveří připomínají původní využití – například toalety vznikly v původním sklepě na uhlí a na víno. Dům navíc úpravou dvou malých málo významných místností (pokojíku pro služku a modelovny) dostal i výtah, mohou ho tak navštívit i hůře pohybliví lidé.

Jednou ze zajímavých částí je i mozaika na štítové stěně. Původní, kterou vytvořil ilustrátor Babičky Adolf Kašpar, se nezachovala. Galerie se proto rozhodla dát stejný prostor k dispozici současným umělcům a novou (opět na téma pověsti o bačovi a drakovi) vytvořil Josef Bolf. Vynikne hlavně podsvícená, naopak za prudkého slunce může diváky zarazit, působí jen jako lesklá skleněná plocha. Galerie na ni zatím sbírá ohlasy.

Unikátní je i studovna s 1200 Jurkovičovými díly získanými na Slovensku, kam se architekt v roce 1919 odstěhoval. Pro studijní centrum Dušana Sama Jurkoviče totiž galeristé nashromáždili nejen literaturu o tvůrci, ale naskenovali také jeho plány a studie, které jsou ve slovenských archivech jinak jen obtížně dostupné. Ředitel Pokorný pro LN dodal, že jsou připraveni pomoci, pokud by se ČR a ¬Slovensko rozhodly Jurkovičovy stavby navrhnout mezi památky UNESCO. Je to jedna z variant, které zazněly poté, co Česká republika stáhla nominaci luhačovických lázní, jimž z velké části dal právě Jurkovič tvář. Nyní se Luhačovice pokusí prosadit ve společné evropské "lázeňské" nominaci, jako záložní je připravená česko-slovenská nominace Jurkovičových děl. K těm patří například stavby v okolí Radhoště, Luhačovice, ale i řada staveb na Slovensku včetně Štefánikovy mohyly na Bradle.

Jurkovičova vila Jurkovičova vila v Brně je vlastně třípodlažní stavba. Pro secesní Brno má stejný význam jako o necelého čtvrt století mladší vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické. * V suterénu byly původně obslužné prostory (například kotelna, prádelna, sklepy) a byt domovníka, při přestavbě v polovině minulého století tam vznikl kryt - dnes je tam návštěvnické centrum. * V přízemí byla vstupní hala (se schodištěm do Jurkovičových pracoven v prvním patře) propojená se stálou výstavou. Dále tam Jurkovič navrhl kuchyň, ložnici, dětský pokoj, koupelnu a minipokojík pro služku. Ze všech prostor jsou nyní expozice, jen v kuchyni je kancelář a pokojík pro službu (velký právě tak pro postel a skříňku) nahradil výtah. * Ve druhém patře byly dvě pracovny a hostinský pokoj, v někdejší modelovně ústí výtah. Z původní půdy je nyní studijní centrum, v pracovnách pak další prostor pro výstavy.