Jednotícím poselstvím všem bylo „NE Lisabonské smlouvě“ a na závěr sjezdu také zástupce každého státu unie podepsal petici stejného znění. Tím jednota končila. Směsice vystupujících ukázala, že Libertas rekrutuje politiky z mnohdy neslučitelných táborů. Nejpatrnější to bylo při projevu někdejšího vůdce Solidarity Lecha Walesy.
Zatímco pro lídra Libertas Declana Ganleyho je Walesa symbolem vítězství lidu nad politickým establishmentem a z tohoto důvodu irský podnikatel stál o Walesovu podporu hnutí, polští stoupenci Libertas v sále dali najevo, že jej považují spíš za kolaboranta s minulým režimem.
„Zrádce!“ a „Lech-Bolek!“ křičeli přítomní Poláci, rekrutující se hlavně z nacionálně-křesťanské pravice, během Walesovy řeči. Naráželi tím na obvinění, že Walesa měl za komunismu spolupracovat s tajnou policií pod krycím jménem „Bolek“. Ganleyho to přimělo k umravňování sálu - pokřikující nazval „sabotéry“ a „idioty“, pro které v Libertas „není místo“. Kontroverze vzbuzují však sami kandidáti polské pobočky Libertas, mezi nimiž je mimo jiné popírač holocaustu a také politik, který veřejně vyzval k „mlácení“ homosexuálů.
Překvapením pro Středoevropany byla přítomnost slovenského politika, bývalého polistopadového premiéra Slovenska za dob federace, Jána Čarnogurského.
Právě rusofil Čarnogurský, nyní advokát a jen řadový člen KDH, které kdysi spoluzaložil, reprezentoval na sjezdu Slovensko a podepsal za něj petici. V projevu ocenil úsilí Ganleyho a zakončil jej zvoláním „Bůh ochraňuj Evropu“ - pokud bude schválen Lisabon.
Dvě české hvězdy
Mezi hvězdné osobnosti zařadil Ganley i dva Čechy: Vlastimila Tlustého a Jana Schwippela. Jejich přítomností v Římě se Libertas pochlubilo slovy „dva poslanci, kteří strhli vládu ve své zemi.“ Tlustý, který bojuje o své členství v ODS, je jedničkou na české kandidátce Libertas. Stoupence hnutí také oslovil krátkou řečí, v níž řekl, že právě Libertas reprezentuje hodnoty, které jeho domovská strana opustila. Na kongresu naopak nevystoupil Vladimír Železný - byť to byl právě on, kdo Libertas v Česku zaregistroval. Dostal se totiž do sporu s Ganleym, protože hnutí zaregistroval bez vědomí bruselské centrály.
Libertas hodlá postavit kandidátky ve všech sedmadvaceti státech unie. V současné době má podle své mluvčí jisté pobočky v deseti a další by měly „rychle přibývat.“ Cílem kampaně je obsadit v Evropském parlamentu po červnových volbách až 100 křesel. Průzkumy přisuzují Libertas zisk dvou až tří mandátů. Žádný z nich v Česku.
