Nominace bylo možné podávat do 1. února. Jména nominovaných jsou přísně střeženým tajemstvím, mohou je ale odhalit ti, kdo příslušné kandidáty navrhli. Po vypršení lhůty smějí své kandidáty přidat ještě členové Nobelova výboru na své první schůzce 29. února. Držitel ocenění bude vyhlášen počátkem října a cenu převezme 10. prosince v norské metropoli Oslu. Právě tam také směřovaly návrhy.
Nobelovu cenu za mír získala čtveřice tuniských organizací. Pomohla budovat demokracii |
Ocenění by letos mohli získat lidé, kteří na řeckých ostrovech pomáhají uprchlíkům poté, co se běženci dostanou na jejich břehy po strastiplné plavbě ze sousedního Turecka. Internetová petice na podporu kandidatury řeckých dobrovolníků měla v pondělí již kolem 630 tisíc podpisů.
Na Nobelovu cenu Řeky oficiálně navrhla skupina akademiků z univerzit po celém světě. Protože Nobelovu cenu mohou převzít maximálně tři laureáti, museli navrhovatelé vybrat trojici zástupců. Rozhodli se pro pětaosmdesátiletou řeckou důchodkyni, čtyřicetiletého rybáře z ostrova Lesbos a herečku Susan Sarandonovou, která jako první velká celebrita na ostrov přijela s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o uprchlické krizi.
Za pomoc uprchlíkům v Řecku bylo rovněž mezi organizacemi nominováno Egejské hnutí solidarity, jehož kandidaturu podpořil i držitel Nobelovy ceny za mír z roku 1984, bývalý jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu. „Představte si, že ke dveřím vašeho skromného příbytku dorazí 900.000 zoufalých lidí. Jsou hladoví, vyčerpaní... Nemluví stejným jazykem jako vy a nesdílejí stejné kulturní a náboženské hodnoty. Co uděláte? Pozvete je dál. Neuvěřitelné!“ napsal Tutu v odůvodnění své podpory na webových stránkách své nadace.
Cena pro Trumpa? Za ideologii síly
V protikladu k těmto návrhům je nominace amerického miliardáře a republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, který vyvolal mezinárodní kritiky svými výzvami k zákazu vstupu muslimů na území Spojených států. Podle nejmenovaného amerického navrhovatele si ale cenu zaslouží za usilování o mír prostřednictvím „ideologie síly používané jako zastrašující zbraň proti radikálnímu islámu, Islámskému státu (IS), jadernému Íránu a komunistické Číně“.
Jednou z nominovaných obětí brutální politiky Islámského státu je členka irácké jezídské menšiny Nadja Muradová, kterou bojovníci IS unesli z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Ženě, již na cenu navrhl norský poslanec Audun Lysbakken, se nakonec podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.
Ženských práv se týká i další nominace předložená 118 italskými poslanci, kteří na Nobelovu cenu navrhli afghánský ženský cyklistický tým. Vyzdvihli přitom cyklistiku jako „nejdemokratičtější způsob dopravy“.
Robert Mugabe získal ‚čínskou Nobelovu cenu míru‘. Rozhodl se ji ale nepřijmout |
Ředitel norského mírového institutu Kristian Berg Harpviken, který patří mezi nejuznávanější experty při tipování budoucích laureátů, věří, že by letos mohl Nobelovu cenu za mír získat někdejší spolupracovník americké tajné služby NSA Edward Snowden. Ten zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí. Mezi favority patřil Snowden již v minulých letech.
K velmi nadějným kandidátům patří letos podle Harpvikena také vyjednávači, kteří dospěli k dohodě o omezení íránského jaderného programu, a představitelé, kteří od roku 2012 jednají o ukončení občanské války v Kolumbii. Mezi nominovanými jsou letos rovněž další favorité z předchozích let jako německá kancléřka Angela Merkelová, papež František či konžský gynekolog Denis Mukwege, který pomáhá obětem znásilnění.
Loni dostal Nobelovu cenu za mír takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog. Vyznamenaná čtveřice organizací přispěla podle Nobelova výboru k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí „arabského jara“.
