27. února 2014 8:12, aktualizováno  20:35 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Ruské obrněné transportéry
se daly na Krymu do pohybu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 250Diskuse
Ruské obrněné transportéry na Krymu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruské obrněné transportéry na Krymu | foto: Lidovky.cz
KYJEV Na Krymu se daly údajně do pohybu ruské transportéry, mělo by jít o kolonu sedmi obrněných vozů. U ukrajinských hranic, poblíž vesnice Ukromnoje, se odehrává ruské cvičení. Uvedl to list Ukrajinska pravda. Rusko nebylo schopno jejich přítomnost vysvětlit, uvedla tisková mluvčí krymského premiéra Violetta Lisinová.USA vyzvaly Moskvu zdržet se "provokací".

Napjatá atmosféra kolem ukrajinského Krymu výrazně vzrůstá. Desítky neznámých ozbrojenců obsadily budovy regionálního parlamentu a vlády, na kterých vzápětí zavlály ruské vlajky. Odpoledne pak parlament tohoto regionu se silnou ruskou menšinou schválil referendum o posílení autonomie Krymu. Má se konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo do pohotovosti bojové stíhačky podél hranic s Ukrajinou. Kyjev Moskvu varoval, že jakýkoli pohyb ruských jednotek na krymském území mimo Sevastopol bude považovat za akt agrese. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě.

Obě krymské parlamentní budovy, ve kterých se útočníci v blíže neupřesněných uniformách zabarikádovali, obklíčila policie. Do pohotovosti byly uvedeny všechny policejní síly včetně speciálních jednotek, oznámil bez dalšího upřesnění ukrajinský prozatímní ministr vnitra Arsen Avakov. "Provokatéři se dali do pohybu. Je třeba zachovat chladnou hlavu," dodal podle agentury AFP ministr.

ČTĚTE TAKÉ:

Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov řekl, že v průběhu noci dorazilo k budovám parlamentu a vlády asi 50 mužů, kteří dnes brání zaměstnancům ve vstupu. Útočníci podle něj mají moderní zbraně. Mogiljov zároveň bez dalšího upřesnění dodal, že krymské úřady se chystají přijmout jistá opatření.

"Bylo mi řečeno, že budovy parlamentu a rady ministrů okupují ozbrojenci v uniformách bez viditelných insignií," citoval Interfax vůdce místní menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova, který o zprávě informoval jako první na svém facebookovém profilu.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na blíže neupřesněné místní zdroje uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu.

Krymská vlajka a transparent s nápisem "Krym Rusko" na barikádách u budovy regionálního parlamentu v krymském správním středisku Simferopol.

Ukrajinští policisté v krymském Simferopolu stojí u transparentu "Krym Rusko", který zde vztyčili proruští demonstranti.

Rusko: Své spoluobčany budeme bránit

Ruské ministerstvo zahraničí krátce poté zdůraznilo, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. "Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována," uvedl úřad.

Ruské manévry

  • Ministerstvo obrany uvedlo, že do manévrů se zapojilo dohromady 150 000 vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček a 80 lodí.
  • Cílem manévrů je prověřit akceschopnost jednotek v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země, potvrdil podle ruských tiskových agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
  • Podle agentury Interfax vyplulo v rámci vojenských manévrů zhruba 80 ruských válečných lodí na Baltské a Barentsovo moře. Jde prý v první řadě o nácvik obrany před vzdušnými a ponorkovými útoky.
  • Rusko popírá souvislost vojenských manévrů se situací na Ukrajině, ale podle agentury AP má masivní demonstrace síly zřejmě ukázat jak nové ukrajinské vládě, tak i Západu, že Kreml je připraven použít veškeré prostředky na ochranu svých zájmů.
  • NATO bylo o cvičení informováno, zdůraznil Rasmussen. "Dali jasně najevo, že toto cvičení nemá nic společného s událostmi na Ukrajině," řekl generální tajemník aliance. NATO podle něj nemá údaje, které by s tím byly v rozporu. "Ale věci samozřejmě nezjednodušuje ona shoda mezi načasováním tohoto cvičení a vývojem na Ukrajině," dodal.

Nedlouho nato pak přinesla agentura Interfax zprávu, že útočné stíhací letouny v západním pohraničí ruska, kde země hraničí i s krizovou Ukrajinou, byly uvedeny do bojové pohotovosti. "Naše bojové letouny provádějí neustálé vzdušné hlídky v příhraničních regionech," citoval Interfax ministerstvo.

Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v ukrajinském parlamentu varoval ruské armádní jednotky na Krymu, aby neopouštěly svou tamní sevastopolskou základnu. Kyjev rovněž prohlásil, že jakýkoli pohyb ruských jednotek na Krymu mimo jejich černomořskou základnu v Sevastopolu bude považovat za akt agrese. Moskva se musí dodržet pravidla dohody, na jejímž základě může mít Rusko svou flotilu v Sevastopolu do roku 2042.

Kyjev si povolal ruského diplomata

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si po událostech v Simferopolu povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě, chargé d'affaires Andreje Vorobjova, a vyzvalo Moskvu k respektování ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti ze strany Ruska.

Rusko momentálně v Kyjevě nemá velvyslance. V neděli ho odvolalo do Moskvy ke konzultacím právě kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině a potřebě komplexní analýzy situace.

Moskva přitom ve středu nařídila prověrku bojové pohotovosti části vojsk a dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že bojovou pohotovost mají i útočné stíhací letouny v západním pohraničí Ruska.

Putin šikuje armádu

Ruská agentura Interfax uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu.

Ukrajinská generální prokuratura zahájila vyšetřování možného "teroristického aktu" na Krymu. Upřesnila, že nočního obsazení budov se účastnily dvě skupiny deseti až 15 neznámých ozbrojených osob.

Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku. Navíc panují obavy, že ruskojazyčný východ Ukrajiny neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

Regionální konflikt?

Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi krymskými Tatary a proruskými přívrženci. Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných - více čtěte ZDE.

Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt.

"Je to radikální krok a varuji všechny, kteří to učinili, a ty, kdo jim dovolili to učinit, protože takto začínají regionální konflikty. Je to velmi nebezpečná hra," prohlásil Sikorski.

Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat.

Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

KRYM PATŘÍ UKRAJINĚ JIŽ 60 LET

  • Krymský poloostrov (ve starověku Tauris), který je i základnou ruské černomořské flotily, leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem. S pevninou je spojen Perekopskou šíjí (dlouhou 30 km a v nejužším místě širokou devět km), má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, jehož dlouhý východní výběžek tvoří Kerčský poloostrov.
  • Na rozloze asi 26 000 km čtverečních žijí na dva miliony lidí, z toho je zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů. Hlavním městem Krymské autonomní republiky je Simferopol.
  • Krymští Tataři se v posledních dnech aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Proti nim stáli zde většinoví etničtí Rusové, kteří se netajili přáním odtrhnout toto autonomní území od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.
  • První zprávy o Krymu (Tauridě) jsou spojeny s výpravou Argonautů a trojskou válkou. Poté zde vládli zde Řekové, Římané či Gótové, ve 14. století se Krym stal kořistí tatarsko-mongolských nájezdníků, založili tu Krymský chanát. O století později se Krymu zmocnila Osmanská říše. K Rusku byl Krym připojen v roce 1783. Carové z něj učinili jednak vojenskou základnu, jednak letovisko.
  • V říjnu 1921 byla vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR, později zde byla Krymská oblast RSFSR.
  • Násilná deportace krymských Tatarů byla zahájena 18. května 1944 kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220 000 osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři.
  • Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v únoru 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.
  • V roce 1967 byla obvinění vůči občanům tatarské národnosti odvolána a v roce 1988 jim byl povolen návrat do vlasti.
  • V lednu 1991 rozhodlo referendum o obnovení Krymské ASSR (Krymská autonomní republika vznikla o měsíc později), po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 začaly sílit separatistické tendence provázené snahami o návrat k Rusku.
  • Krymský parlament schválil v květnu 1992 "akt státní nezávislosti Krymské republiky". Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci.
  • Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a Janukovyč se pak v dubnu 2012 dohodli na tom, že ruská černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.

 Krymský parlament ve čtvrtek vypsal na 25. května referendum o výrazném posílení autonomie Krymu. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na mluvčí Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky Olgu Sulnikovou. Žádné podrobnější informace ale nejsou k dispozici, hlasování se totiž konalo v budově obsazené neznámými ozbrojenci.

Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu podle Sulnikové zvedlo ruku 61 ze 64 poslanců. Krymský parlament má celkem sto poslanců. Otázka, na niž mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv." Termín uspořádání referenda se shoduje s termínem předčasných prezidentských voleb, který stanovil ukrajinský parlament poté, co v sobotu z úřadu sesadil proruského prezidenta Vladimira Janukovyče.

Agentura Interfax-Ukrajina upozornila, že ověřit počet poslanců, kteří byli hlasování o referendu přítomni, není možné. Ozbrojenci, kteří sídla krymského parlamentu a vlády obsadili časně ráno a vyvěsili na nich ruské vlajky, totiž poslancům při vstupu dovnitř odebrali veškeré komunikační prostředky. Někteří zákonodárci se proto mimořádného zasedání odmítli zúčastnit. Nedostupné jsou rovněž všechny telefony v budově a mimo provoz je i webová stránka sněmu.

Lidovky.cz, ČTK
  • 250Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.