Povstalci v noci na úterý dvanáctkrát ostřelovali pozice vládních sil, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na armádní velení. „Největší počet případů porušení klidu zbraní se odehrálo u Debalceve. Protivník zde od 20:00 do 22:00 sedmkrát z děl ostřeloval ves Popasna a jednou obec Luhanske,“ uvedlo armádní komuniké.
ČTĚTE TAKÉ: |
U Doněcka se terčem povstaleckých děl podle armády staly obce Opytne, Tonenka a Avdijivka. Protivník se také snažil ovládnout ukrajinské pozice u dolu Dutovská. Pokračovaly také útoky na obec Šyrokyne na mariupolském předměstí. Po celé frontové linii prý rovněž stoupla aktivita bezpilotních letounů nepřítele.
Povstalci naopak tvrdí, že se během noci šestkrát stali terčem ukrajinské palby. Přesto prý pokračují ve stahování svých děl a raketometů.
Видео "WAR IN UKRAINE - MAP OF MILITARY OPERATIONS IN EASTERN UKRAINE 23-24/02/2015" (http://t.co/B5qTbMhxbL) на @YouTube
— Ukraine Today (@UkraineTodayNew) 24. Únor 2015
Stahování zbraní
„V souladu s podepsaným plánem stahujeme techniku na vzdálenost 50 kilometrů od linie dotyku z 19. září, nadále však nikoliv z celé fronty, ale po úsecích. Dneska se to týká měst Debalceve, Horlivka, Doněck a Telmanove. Stahování těžkých zbraní jsme zahájili již před týdnem, ale dělali jsme to z vlastní iniciativy, mimo plán,“ řekl agentuře Interfax zástupce velitele doněckých separatistů Eduard Basurin.
Podobně luhanští vzbouřenci tvrdí, že těžké zbraně prý stahují již od 17. února, ale Ukrajina tak dosud nečiní, a proto žádají o svolání tzv. kontaktní skupiny, složené ze zástupců Ukrajiny, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a povstalců.
PSALI JSME: |
Vzbouřenci ale stahování těžkých zbraní jen „simulují“, tvrdí ukrajinský analytik Dmytro Tymčuk, podle kterého se povstalecká děla a raketomety přesouvají jen z přední linie do dobře zamaskovaných pozic, v minimální vzdálenosti od fronty. Současně prý separatisty posilují další dodávky ruských zbraní, včetně tanků a munice.
Moskva stále popírá přímé zapojení do ukrajinského konfliktu.
Zmařený atentátPolicie v ukrajinském Mariupolu v pondělí informovala o zmaření teroristického útoku, který údajně připravovala skupina proruských ozbrojenců. Podle policejního šéfa Doněcké oblasti Vjačeslava Abroskyna se ve městě skupina policistů pokoušela zastavit projíždějící automobil, jehož posádka začala po strážcích pořádku střílet. Později se ukázalo, že útočníci připravovali atentát. Jeden ze tří zasahujících policistů byl zabit, z útočníků přišel jeden o život a druhý uprchl. V automobilu policisté našli tašky s trhavinami. Plán na jejich použití policie nezná, po prchajícím útočníkovi zatím bezvýsledně pátrá. |
Klid zbraní?
Generální tajemník OBSE Lamberto Zannier novinářům řekl, že příměří, které má platit od 15. února na východě Ukrajiny, „velmi výrazně“ snížilo intenzitu bojů, nicméně nadále dochází k přestřelkám. Minskou dohodu ale považuje za nejlepší šanci k ukončení konfliktu, který si od dubna vyžádal více než 5300 mrtvých.
Oživit naděje na plnění mírových dohod z běloruského Minsku se v úterý v Paříži pokusili ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Laurent Fabius, Frank-Walter Steinmeier, Pavlo Klimkin a Sergej Lavrov vyzvali k striktnímu plnění mírových dohod z Minska, uvedl šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin si postěžoval, že se nepodařilo dospět k shodnému názoru na to, že separatisté již po vyhlášení příměří dobyli důležitý železniční uzel Debalceve, který nakonec vyklidily ukrajinské jednotky. Podle Kyjeva šlo o porušení dohod, zatímco podle separatistů a Moskvy se s pádem Debalceve dalo předem počítat, protože obklíčené ukrajinské jednotky byly prý v beznadějném postavení.
Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera rozděluje obě znepřátelené strany pořád ještě „totální nedůvěra“. Přesto se objevují známky toho, že obě strany mají vůli odsunout z linie fronty těžkou výzbroj. Prakticky by se tak mělo stát během příštích několika dnů, řekl Steinmeier.
Ministři se shodli na potřebě posílit monitorovací tým Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který na Ukrajině sleduje dodržování příměří. Mandát pozorovatelů OBSE by podle účastníků schůzky měl být prodloužen o další rok, zlepšit by se mělo jejich materiální vybavení i financování celé mise.
Kontrolní orgán
Podle agentury Interfax se v úterý v Donbasu bojující strany dohodly na vytvoření nového orgánu, který by měl plnění minských mírových dohod sledovat. Vytvořena má být Společná kontrolní komise, jejímiž členy se podle stálého ruského představitele při OBSE Andreje Kelina stanou kromě evropských kontrolorů i pozorovatelé z Ukrajiny a obou povstaleckých „lidových republik“.
Na východě Ukrajiny tak půjde o fakticky již třetí orgán, který má na klid zbraní dohlížet. Kromě pozorovatelské mise OBSE v Donbasu působí ještě takzvané Společné středisko pro kontrolu a koordinaci, jehož členy jsou i vysocí důstojníci ruské a ukrajinské armády. Kyjev navíc navrhl, aby dodržování příměří v Doněcké a Luhanské oblasti sledovala navíc i mírová mise OSN nebo policejní sbor Evropské unie.
Výměna válečných zajatců (22. února):
.