I studenti ze Lvova, včetně potomků členů České besedy, jezdili v zimě do Kyjeva na demonstrace proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi, který loni dal přednost sblížení s Moskvou před Evropskou unií. Pád proruského režimu si vyžádal na stovku obětí. Rusko odpovědělo obsazením a připojením Krymu. Vzápětí na jihovýchodě země vypukla ozbrojená povstání, která se Kyjevu nedaří potlačit, jakkoli počet padlých na obou stranách roste každým dnem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nejklidnější město
Lvov je už roky považován za baštu ukrajinského nacionalismu. Ale na historickém náměstí Rynok a v okolních uličkách davy lidí, hlavně studentů, korzují, hrají na kytary i klavír, tančí tango a baví se, jako by zrovna okolo nepádily dějiny jako utržené z řetězu.
"Lvov je nejklidnější město!" ujišťuje mladá maminka u pomníku lidového barda Tarase Ševčenka, který na západě Ukrajiny zjevně sehrává obdobnou symbolickou roli jako památníky bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina na východě.
O kousek dál se prodavači ve stáncích pokoušejí zužitkovat potenciál osudové chvíle nabídkou triček s hanlivými přesmyčkami Putinova jména, toaletní papír s vyobrazením svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče i rohožky s pobídkou "Utřete si nohy!" a s portréty obou politiků. "Protože Janukovyč zaprodal svou zemi a utekl do Ruska (...) a protože Putin už zabral Krym a chce zabrat východní Ukrajinu," vysvětluje prodavač.
U stánku s nápisem "Západ a východ spolu!" jsou k mání figurky od umělců ze Slavjanska, o který bojují ukrajinští vojáci se separatisty. Ale koupit tu lze třeba i tradiční keramiku, čepice v ukrajinských barvách či "pravý český trdelník", a to hned s deseti příchutěmi.
"Západ a východ spolu!". U stánku ve Lvově jsou k mání figurky od umělců ze...
Na snímku z 8. května na náměstí Rynok je stánek, u kterého lze koupit "pravý...
Hanba! Šli Putinovi na ruku
Hladinu emocí v české komunitě ale před pár týdny rozvířil dopis, kterým se krajané od Žytomyru obrátili na české úřady s prosbou o vystěhování z Ukrajiny do Česka. Vzápětí Moskva začala argumentovat, že nových poměrů v sousední zemi se děsí nejen Rusové, ale i Češi.
Ludmila Dejneková, předsedkyně lvovského spolku Česká beseda.
"Všichni jsme na to řekli: Hanba!," říká Ludmila Dejneková, která je předsedkyní lvovského spolku Česká beseda. Dopis z Volyně prý posloužil Rusku, které zrovna vráželo Ukrajině nůž do zad.
"Šlo to Putinovi na ruku, ruská média to využila jako zbraň, tvrdila, že Češi chtějí z Ukrajiny utéci," zlobí se Jaroslava Ostapčuková. "I ve Lvově tu máme ruskou pátou kolonu, která tvrdí, že jsou tu utlačovaní," dodává, zatímco paní Ludmila se směje, že "to Rusové musí říkat, protože je Putin platí, a tak musí ty peníze odpracovat".
"Napsali jsme odpověď, že nepotřebujeme, aby je někdo chránil. My Češi žijeme na Ukrajině stejně jako Ukrajinci. Co trápí Ukrajince, to trápí i nás (...). Lvovští Češi - a myslím, že i jiní Češi - nepotřebují, aby sem někdo přišel je chránit," ujišťuje předsedkyně. Války se bojí všichni, ale kdyby došlo na nejhorší, "tak nebudeme sedět, ale budeme se bránit".
Pamatuje si na sovětský rozsudek smrti nad tatínkem za to, že se dal k ukrajinským nacionalistům, než na poslední chvíli popravu změnili ve 25 let vězení. Valnou část si odpykal na Sibiři, zatímco maminka, vyhozená z práce, se i s třemi dětmi protloukala na venkově, kde se skrývala.
Jan Korolčuk, někdejší voják sboru generála Ludvíka Svobody.
Česká beseda ve Lvově vznikla už roku 1867. Z někdejší tisícovky členů - to bylo ale za Rakousko-Uherska - zbylo už jen 85. "Vaše věrnost je důležitým poselstvím nám všem," napsal svého času Václav Havel lvovským krajanům, s nimiž se při návštěvách haličské metropole setkával. V sídle spolku nechybí ani portréty dalších českých prezidentů. "Když se chceš přestěhovat do Čech, tak přeci můžeš. Stačí si vyřídit doklady," míní Dejneková. "Ale na to potřebuješ peníze," smějí se kolegové. Shodně ale přizvukují předsedkyni, že sami chtějí na Ukrajině zůstat, protože teď je třeba za svou zemí stát. Lvov sice "není jako Praha, ale je lepší než Moskva", míní Jan Korolčuk, někdejší voják sboru generála Ludvíka Svobody.
