Jako ministr vítám pro Lidové noviny tradiční zájem o obhajobu lidských práv, a všechny kauzy s tímto zásadním problémem spojené. Sdílím také smutek a jisté rozhořčení redakce (Martin Zvěřina, LN, 14.7.) nad pomalým postupem odkupu nemovitostí v přípravě na vybudování důstojného památníku obětí romského holokaustu u Hodonína. Jsem hrdý na to, že se mi, po dvaceti letech slibů, podařilo prorazit bariéru nezájmu, prosadit tento důležitý projekt a zajistit vládním usnesením dokonce i realistický mechanismus jeho financování. Nenesu žádnou vinu na tom, že vláda, která tento záslužný krok učinila, byla v květnu odvolána. Pokud by se tak nestalo, bylo by finanční narovnání s majiteli objektu dokončeno zřejmě ještě v květnu – necelé tři měsíce od prvních dohod, které jsem měl tu čest zprostředkovat. Ministerstvo pro lidská práva a menšiny, které vedu, nespravuje ze zákona žádné vlastní finanční prostředky, řečeno jazykem tohoto zákona, nespravuje vlastní rozpočtovou kapitolu. Nemohl jsem tedy žádným způsobem urychlit převedení finančních prostředků, které nemám. Problém jsem několikrát projednával i s členy nové vlády.Nové vedení ministerstva školství, které vláda pověřila vyřízením věci, potom, samozřejmě, potřebovalo nějaký čas na rozjetí úřadu i všech projektů. Je mi upřímně líto nastalého zdržení a těžkostí, které byly způsobeny majitelům, kteří bezesporu vyšly státu vstříc. Jsem přesvědčen, že jsem udělal v této věci maximum možného. Lidovým novinám je třeba poděkovat za upozornění na tento problém. Příště bych jenom poprosil o přesnější práci s fakty.
