22. února 2011 19:46 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Na vyšší daň z knih doplatí především
čtenáři, říká nakladatel Pistorius

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 14Diskuse
Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Vladimír Pistorius | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Vladimír Pistorius | foto: Cesky RozhlasReprofoto
Na jedné straně stojí Velká Británie, Irsko, Norsko a Chorvatsko, na druhé Bělorusko, Ukrajina, Bulharsko a Albánie. První státy podporují vydávání knih nulovou daní, ty druhé naopak vysokou DPH. K těm se Česko za rok připojí.

Průměr daně z přidané hodnoty (DPH) na knihy ve vyspělých evropských zemích je mezi 5 až 6 procenty. Se započítáním všech zemí EU 7,6 procenta. Osm zemí EU má na knihy dokonce speciální sazbu, která je zdaněním řadí například i pod potraviny nebo léky. U nás je DPH na knihy v současnosti 10 procent, ale vláda zamýšlí zvýšit sazbu na 20 procent.

Co to konkrétně přinese? Odpovídá Vladimír Pistorius, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

LN Pokud k zvýšení DPH dojde, jaké to bude mít konkrétní dopady na knižní trh? A na knižní kulturu? Tedy na nakladatele, autory, redaktory. Koho to více postihne?
Myslím, že dopad zvýšení DPH bude obrovský. Nejde ale ani tak o knihkupce, nakladatele, autory či redaktory, které všechny určitě postihne. Nejhůře totiž dopadnou čtenáři. Ne proto, že by se zvýšila cena knih, ale protože bude vycházet výrazně méně nových titulů.

LN Myslíte si ale, že bude-li průměrná kniha stát o padesát korun více, přestane se kupovat?
Cena samozřejmě hraje velkou roli při rozhodování, zda si něco koupit. Dražší knihu si koupí méně lidí. Ukazuje se, že lidé za knihy utrácejí v průměru kolem jednoho procenta z rodinného příjmu, a budouli knihy dražší, koupí si jich prostě méně. Ale v tom bohužel nespočívá jediné, či snad hlavní nebezpečí zvýšení DPH na knihy.

LN A v čem tedy to velké nebezpečí vlastně vidíte?
Jde o to, že tržby z knihy se dělí mezi pět subjektů: stát, autory, tiskárny, distribuci (zjednodušeně knihkupce) a nakladatele. Distribuce ze svého dílu, který při DPH 10 procent činí asi 41 procent koncové ceny, musí pokrýt náklady na rozvoz knih, skladování, nájem a mzdy prodavačů. Nakladatel pak zase ze svého dílu, který je dnes v průměru asi 15 procent, musí umořit investici vynaloženou do vydání knihy (platy redaktorů, překlad, honorář za typografii, nájem atd.). Čím větší část si vezme stát, tím menší díl zbývá na nakladatele a knihkupce.

Zvýší-li se DPH na 20 procent, připadne distribuci v průměru 38 procent a nakladatelům necelých 12 procent z koncové ceny. Takovéto zásadní snížení způsobí nejspíš zánik menších knihkupectví. Zcela jistě ovšem povede k velké redukci počtu vydávaných titulů. Nakladatel totiž přijde o 24 procent současných příjmů z prodeje každého jednotlivého titulu, takže se mnoho knižních projektů přemění ve ztrátové a nakladatel danou knihu nevydá. Ostatně vliv vyšší DPH můžeme dokumentovat již dnes: od roku 2008 se DPH na knihy zvýšila z 5 procent na 10. A ve stejném období klesl počet vydaných titulů o 8 procent. Jakou paseku napáchá chystané zvýšení, si ani nedovedu představit!

Vladimír Pistorius

Vyrostl v umělecké rodině, jeho otec byl významný režisér Luboš Pistorius (1924-1997). Vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK (1974), v letech 1978-1989 byl programátorem, v tzv. Krameriově edici vydával samizdaty, v letech 1900-1999 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta, od roku 2000 ředitelem nakladatelství Paseka. V roce 2006 založil s Márií Olšanskou nakladatelství Pistorius & Olšanská. Nakladatelství se orientuje na českou i překladovou beletrii, poezii a literaturu faktu. Vydává rovněž studentskou edici Scholares. Je předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

LN Proč by měly právě knihy představovat výjimku ze všeobecného zdanění? Jde de facto o podnikání jako každé jiné, že?
Ano, vydávání a prodej knih je podnikání jako každé jiné, ale jeho produkt nikoliv. Knihy mají svůj neobyčejný význam pro rozvoj vzdělání a konkurenceschopnost celé společnosti. Přinášejí informace a střet nových myšlenek. Kvůli zvýšení DPH na 10 procent klesla produkce českých odborných titulů během posledních dvou let o 16 procent a produkce vysokoškolských učebnic dokonce o 27 procent. To považuji za alarmující. Nemyslím si, že by měli být chráněni nakladatelé a knihkupci, ale společnost by si měla chránit přístup k informacím a pluralitu názorů. Právě z tohoto důvodu jsou v osmi evropských zemích knihy zdaněny méně než základní potraviny a v dalších čtyřech dokonce od DPH osvobozeny úplně.

LN Jak je to tedy s DPH u knih v jiných evropských zemích?
Nulová daň na knihy je ve Velké Británii, Irsku, Norsku a Chorvatsku. Vyšší DPH než 12 procent se na knihy uplatňuje jen v pěti evropských státech: kromě Dánska, které má sice rovnou daň 25 procent, avšak knihám ji zase prakticky celou vrací velkorysým podpůrným programem, jsou to již jen Bělorusko, Ukrajina, Bulharsko a Albánie. Těmto státům se tedy snaží naše kulturní politika nyní vyrovnat.

LN Zvýšení DPH přichází v časech nástupu nových technologií, které hypoteticky mohou jednou papírovou knihu nahradit. De facto může napomoci urychlenějšímu zavedení elektronických knih. Je to tak?
I při přípravě elektronických knih je třeba investovat a zaplatit překladatele, redaktora, grafika atd. a tuto investici pak uhradit z tržeb. Čím větší část z nich si vezme stát, tím méně bude i elektronických knih. Ostatně DPH na elektronické knihy je už dnes 20 procent, ale i ony by měly být zdaněny méně. Elektronickým knihám určitě patří budoucnost, ale zatím představují jen nepatrnou část trhu (v USA asi 2-3 procenta, v západní Evropě o řád méně a u nás teprve začínají), takže past, kterou pro nás chystá vysoká DPH již napřesrok, ještě nevyřeší. Nemyslím si, že bída papírových knih elektronickým prospěje.

LN Věříte tomu, že v současné vládě či koaličních stranách se najde někdo, kdo by se za knihy byl ochoten postavit? Věříte, že se s tím dá něco dělat?
Nevím, ale zkusit to musíme. Všechny politické strany měly přece ve svém programu podporu rozvoje vzdělání. Či snad ne?

  • 14Diskuse
Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na Lidovky.cz