Po natáčení (poušť se točí ve Vysočanech) jde herec, doprovázený lepou krasamicí, do malostranského „in“ restaurantu a vodu si jednoduše objedná. Jenže už ne jakoukoli, nýbrž... Vodu až z daleké divoké přírody jižního Norska, z čistého artézského zdroje - vodu Voss. Hmmm...
Hlášení obecního rozhlasu: „Oznamujeme, že kdo bude ode dneška pít jen Perrier z Francie, bude k smíchu a zdrojem opovržení!“
Protože Voss je fakt extravuřt. Tři deci za pár stovek, pořádný lok za kilo. Dost na to, aby se normální smrtelník potom bál jít na malou. Zato Paris Hilton si ní možná kloktá po vyčistění svých mediálně vděčných klektáků.
Dva norští kuliferdové se rozhodli vyjít vstříc všem, kteří lační po vodě „ultraprémiové kvality“. Chápu, že když se Norům nějaká voda jen tak bez užitku „po staletí“ poflakuje „pod vrstvami ledu a skal v nedotčené divočině“, byl nejvyšší čas ji vyšťourat, začít stáčet, vybudovat infrastrukturu, najmout kamiony a začít rozvážet a prodávat.
Kam? Nu, jelikož se jedná o „oblíbený nápoj řady celebrit“, není divu, že si „získala své pevné místo na stolech prvotřídních restaurací, v minibarech luxusích hotelů i v trendy klubech“. Jéé - a kde? „V New Yorku, Londýně, Paříži, Tokiu, na Mauritiu a nyní i v Praze.“
Sláva, konečně! Takže až vaše malé dítě ukáže rukou k obloze, řekněte mu: „Ano, letadlo.
A možná zrovna veze vodu z Norska do... no, do Středoafrické republiky nejspíš ne, ale třeba do Dubaje.“ To aby si dítě uvědomilo, do jak fantastické doby se narodilo. Vlastně je to prča, sice smutná, ale prča: jeden z kuliferdů, Christofer(da) Harlem, si všiml třeba toho, že „lahev kvalitní vody je i otázka stylu a image“. Bingo! A je super, že se voda, kolébka života, stala konečně i něčím víc: dělítkem mezi lidmi. Od této chvíle budeme rozděleni na pijany běžné (tečné) vody a piče vody Voss. Takže, rodiče, pozor: až vám syn (dcera) přivede domů děvče (chlapce) s velkou lahví stolní vody za 9,90 Kč v ruce, měli byste si potomka(kyni) vzít na chvíli stranou a promluvit s ním na téma „Láska je sice krásná věc, ale...“.
Abych však pijanům vody Voss nekřivdil: možná jen prostě nemají rádi sulfát - v téhle vodě není jediný! A na sulfát kašle jen hulvát. Lahev je navíc 100% recyklovatelná (zřejmě i vrabciklovatelná), což je po všech těch cestách kolem světa opravdu přínos! Takže všechno v pořádku, rozumíte?
Přesto doporučuji koupit si místo norské vody raději Norské dřevo. Román Japonce Harukiho Murakamiho vás vyjde skoro dvakrát levněji a rovněž bez sulfátu.
