Národní galerie v Praze uspořádala k čínskému roku draka komorní výstavu zaměřenou na symboliku draka v asijském umění.
Drak je důležitou součástí symboliky mnoha asijských kulturních oblastí. Základem většiny z nich se stalo zobrazení čínského draka, který je na základě mytologie chápán jako spolutvůrce čínské civilizace a udržovatel nejvyšší harmonie mezi zemí a nebesy. Pozemským zástupcem tohoto mytologického tvora, oplývajícího pozitivní energií a nejvyššími ctnostmi, byl čínský císař.
Mimořádný význam tohoto symbolu pro čínské císařství se odrazil i ve výtvarném umění. Výstava v paláci Kinských představuje několik předmětů čínského užitého umění, například dračí roucho s motivem draků, které nosil císař a příslušníci dvora při výkonu své funkce, vázy s motivy draků nebo ukázky z oblasti uměleckého zpracování kovů.
Ochránce hory Fudži
Symboliku císařského draka převzala i většina okolních zemí. Do Japonska se šířila s čínskou kulturou od druhé poloviny 6. století, v době, kdy na japonské ostrovy pronikal buddhismus. Drak je ale v Japonsku také ochráncem posvátné hory Fudži, jak jej zachycují dřevořezy Kacušiky Hokusaie (1760 až 1849).
Jednou z dominant výstavy je kavkazský koberec s dračím vzorem z konce 19. století, který pochází z oblasti severovýchodního Ázerbájdžánu. Kdo se chce o významu a symbolice draka dozvědět více, může po prohlídce výstavy pokračovat ve stálé expozici asijského umění. V několika sálech věnovaných tibetskému, japonskému, čínskému a islámskému umění je několik desítek děl, která různými výtvarnými i ikonografickými způsoby představují symboliku asijského draka.
