Lidé na ní mohou spatřit například oltářní plátna z pražského Týnského chrámu i vzácné Škrétovy práce ze soukromých sbírek. Výstavu dnes novinářům představili zástupci NG.
Restaurátoři sejmuli oltářní plátna z Týna 1. září, aby je připravili na výstavu. Největším z nich je obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 437 na 265 centimetrů. Byl prvním, který Škréta pro Týnský chrám namaloval, pravděpodobně v roce 1649. Na výstavě jsou i dvě malby z bočních oltářů - Zvěstování Panny Marie (1665) a Svaté rodiny (1664) a dva nástavce (menší obrazy nad oltáři) nazvané Bůh otec a Nejsvětější trojice.
Zhruba pětinu škrétovských děl na velkou výstavu zapůjčili soukromí sběratelé. Výstava ukazuje třeba ranou práci Hra o jablko z let 1635 až 1638. Plátno má rozměry 45,8 na 49 centimetrů. Jsou na něm zobrazeny dvě dvojice dětí, které jedí jablka a zápasí o ně. Až před devíti lety označil historik umění Jaromír Neumann obraz za dílo Karla Škréty. Do té doby byl za autora obrazu považován francouzský malíř Nicolas Poussin.
S výstavou souvisí několikaletý vědecký projekt o Škrétovi a jeho díle finančně podpořený takzvanými norskými fondy. Jeho součástí jsou restaurace obrazů, analýza škrétovských děl, studium umělcova života, konference a vydávání publikací. Výsledky z výzkumu odborníci průběžně zveřejňují na http://skreta.cz. Škréta žil v 17. století, učebnice dosud uváděly rok narození 1610, nový výzkumný projekt ale naznačil, že se mohl narodit o něco dříve, možná v roce 1608. Škrétovský výzkum vynesl na světlo i další zajímavé objevy.
Všechny jsou popsány v publikaci, která vyšla v souvislosti s výstavou.
