Při vyšetřování korupce tak policie nevyužívá všech možností, které jí zákon nabízí, tvrdí žalobci.
"Z praxe lze konstatovat, že tyto prostředky (např. nasazení agenta) jsou v podstatě výhradně využívány v banálních úplatkářských případech u soukromých subjektů, resp. subjektů místní samosprávy, a naopak vůbec nejsou využívány v případech zásadního celospolečenského významu," cituje pražské vrchní žalobce čerstvá výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.
Informační embargo
Zda-li jsou výtky žalobců oprávněné, nechtěla komentovat ani protikorupční policie, ani policejní prezidium. "Co se týče agentů, tak veškeré informace běží v režimu utajení a my se k tomu vůbec nevyjadřujeme," řekla serveru Lidovky.cz mluvčí prezidia Pavla Kopecká. To se týká i údaje o počtu agentů, kteří byli do vyšetřování v minulém roce zapojeni. "Rozkryli bychom tak využití operativně pátracích prostředků," zdůvodnila utajení informace Kopecká.
Využití agentů nechtěl komentovat ani mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Podotkl však, že v minulém roce jednoznačně narostl počet korupčních kauz, ve kterých došlo k zahájení trestního stíhání. Zatímco v roce 2010 jich bylo 16, v minulém více než dvojnásobek - 33.
Letos se zatím jedná o dvanáct korupčních kauz. "Za první pololetí tohoto roku prověřujeme jen u korupčních trestních činů škodu za více než sedm miliard korun," uvedl Ibehej na obranu policie.
Kvůli informačnímu embargu tak nelze ověřit, zda jsou výhrady vrchních žalobců k agentům oprávněné. Pravdou však je, že od roku 2008, kdy zákon umožnil nasazení agenta při vyšetřování hospodářských zločinů, policie ve známých případech tuto metodu prakticky nevyužila. Když už o agentech padla řeč, šlo zpravidla o jejich proniknutí mezi obchodníky se zbraněmi nebo drogami. Nikoli však už do rozsáhlé korupční sítě.
Policie oficiálně přiznala využití agenta pouze jednou, avšak bez bližších podrobností. Snad i proto, že akce byla neúspěšná. Odehrála se v roce 2009, kdy měl nasazený policista odhalit pletichy v oblasti místní správy. Avšak mezi úplatkáře se nakonec nedostal.
ČTĚTE VÍCE: |
Nasazení agenta připomínal také způsob, jakým policie před dvěma roky dopadla korupčníky v Brně. Kriminalistům se ke spolupráci nabídl člověk, kterému si jistý lobbista řekl o úplatek. Oním člověkem byl podnikatel Jiří Štopl. Detektivové protikorupční policie ho vybavili potřebnou nahrávací technikou, označenými bankovkami a případ skončil úspěšným odhalením korupce. Lobbista Radovan Novotný a spolu s ním starosta Žabovřesk Aleš Kvapil odešli od soudu s nepodmíněným trestem.
ČTĚTE VÍCE: |
Řídké využívání agentů, jak tvrdí žalobci, může souviset s tím, že náročné agenta připravit. Podle policie trvá jejich školení na novou roli několik měsíců. Urychlit by se vše dalo, kdyby policie mohla ke spolupráci oslovovat přímo osoby ze sledovaných firem či úřadů, o kterých se domnívá, že by mohly s odhalením korupce na jejich pracovišti pomoci. To jim však zatím zákon neumožňuje. Agentem se totiž může stát pouze člen policejního sboru.
