LN: Je možné v několika slovech popsat, o co ve vašem projektu jde?
Do Evropy – a my to tvoříme pro českého či evropského čtenáře – přichází nějací lidé z různých zemí světa a my je natáčíme a zjišťujeme jejich příběhy. Následně se snažíme odborně zpracovat příběh jejich země, který si ioni ssebou nesou.
LN: Dá se tedy říct, že vás nejvíce zajímají konkrétní příběhy lidí utíkajících z rozvrácených států?
Prvotně je to skutečně ta osobní rovina. My pak objektivně studujeme, co nám ti lidé vypráví, studujeme jejich příběh. Umožňuje nám to popsat velmi široké jevy související s migrací.
LN: Dá se na základě osobních příběhů několika jednotlivců poskládat celistvý obrázek o tom, co si myslí třeba celý národ nebo etnikum, ke kterému ti jednotlivci náležejí?
To je o rozlišování subjektivní versus objektivní. Je fakt, že člověk vosobním příběhu na něco zapomene, něco vytěsní, nepřizná. My ale jeho tvrzení fakticky ověřujeme a snažíme se do toho vložit objektivní stav věci. Někdo řekne, že odešel z Mosulu kvůli Islámskému státu, a my popíšeme celou skutečnost, všechno, co s tou organizací souvisí.
LN: Kdo všechno na tom vlastně spolupracuje?
Základem jsou studenti sdružení kolem Studentského hnutí za solidaritu. Koordinátorů je nás 15, studenti či čerství absolventi. Spousta z nich, včetně mě, jsou lidé, kteří byli na Balkáně, získali silnou zkušenost a chtěli na to reagovat konstruktivně. Jsme zapsáni jako nezisková organizace a jako pozorovací člen vstupujeme do Konsorcia neziskových organizací.
