Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen řekl po skončení summitu, že ruský prezident Dmitrij Medveděv a vedoucí představitelé aliance se shodli, že NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu. Obě strany naopak identifikovaly společné hrozby, kterým čelí. Konkrétně zmínil šíření zbraní hromadného ničení a raket, terorismus a pirátství.
Čtěte také |
Páteřní systém jednotlivých států
Nová protiraketová strategie bude založena na propojení jednotlivých národních systémů - radarů, protiraket a dalších zařízení. Tento "páteřní systém", do kterého se postupně budou různé zbraňové i detekční komponenty zapojovat, by měl stát v příštích deseti letech 200 milionů eur (4,9 miliardy korun).
I NATO bude šetřitLídři bloku na summitu v Lisabonu schválili snížení počtu aliančních agentur ze 14 na tři i redukci velitelských struktur. Počet velitelů a pracovníků by tak měl klesnou o zhruba 35 procent, což odpovídá asi 5000 postů. Do příštího roku zůstává otevřena otázka, která konkrétní velitelství a v kterých zemích budou zrušena. Česka se však tyto úsporné kroky nijak zvlášť nedotknou, jak českým novinářům řekli ministr obrany Alexandr Vondra i náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. |
Nicméně nejčastěji se v této souvislosti hovoří o ekonomickém spojenci Turecka Íránu.
Jako první bude budována ochrana nejohroženější části aliance, což je jihovýchodní Evropa. ČR by měl štít NATO podle ministra obrany Alexandra Vondry začít chránit od roku 2018. Nová obranná strategie nahradí tu z roku 1999, která počítala jen se systémem ochrany bojiště, tedy vojáků v akci.
Čtěte více |
Účastníci se v pátek také shodli na tom, že budou nadále usilovat o svět bez jaderných zbraní, ale dokud tyto zbraně na světě budou, pak budou zastoupeny i v Evropě. Především Německo prosazovalo názor, že pokud aliance posílí protiraketovou obranu, mění se i role jaderného odstrašení a je možné odzbrojovat.
NATO se rovněž shodlo na podpoře nové americko-ruské smlouvy START o snižování počtu strategických jaderných zbraní, kterou letos na jaře v Praze podepsaly USA a Rusko, ale jejich parlamenty je ještě neratifikovaly.
Jak dál v Afghánistánu
Aliance se v neděli zabývala strategií v Afghánistánu. K jejím zástupcům se připojil afghánský prezident Hamíd Karzáí a také představitelé zbylých zemí zapojených do Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF). Dohodli se na tom, že od příštího roku začne NATO předávat odpovědnost za bojové operace místním jednotkám. Má to trvat do konce roku 2014 a pak by měla aliance působit jako podpora místních jednotek a poskytovat jim další výcvik. Z USA ale hned zaznělo upozornění, že ve Washingtonu ještě konečné rozhodnutí o ukončení americké účasti na bojových operací nepadlo a že o něm rozhodne situace v Afghánistánu.
Čtěte více |
Prezident Hamíd Karzáí, který se jednání NATO v Lisabonu účastnil, v minulosti kritizoval noční akce amerických speciálních komand. NATO tvrdí, že se při nich v minulých měsících podařilo zabít nebo dopadnout víc než 300 výše postavených členů Talibanu, ale Karzáí poukazuje na civilní oběti a celkové vyčerpání civilního obyvatelstva.
Chce s Talibanem vyjednávat o míru a zapojit do těchto jednání také sousední země. Vedení Talibanu ale mírové rozhovory vylučuje, dokud budou v zemi zahraniční vojáci.