NATO se dohodlo s Ruskem na spolupráci s protiraketovým štítem

Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen řekl po skončení summitu, že ruský prezident Dmitrij Medveděv a vedoucí představitelé aliance se shodli, že NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu. Obě strany naopak identifikovaly společné hrozby, kterým čelí. Konkrétně zmínil šíření zbraní hromadného ničení a raket, terorismus a pirátství.

Čtěte také Protiraketový štít NATO bude od toho ruského oddělený, řekl Klaus

Rusko se v minulosti velmi ostře stavělo proti americkým plánům umístit v ČR radar a v Polsku desítku antiraket ze zvažované evropské protiraketové základny. Administrativa prezidenta Baracka Obamy nicméně od těchto plánů ustoupila. Aliance se na nynějším summitu v Lisabonu dohodla na vzniku vlastní protiraketové architektury, která by měla chránit celé území NATO i jeho obyvatelstvo.



Páteřní systém jednotlivých států
Nová protiraketová strategie bude založena na propojení jednotlivých národních systémů - radarů, protiraket a dalších zařízení. Tento "páteřní systém", do kterého se postupně budou různé zbraňové i detekční komponenty zapojovat, by měl stát v příštích deseti letech 200 milionů eur (4,9 miliardy korun).

I NATO bude šetřit Lídři bloku na summitu v Lisabonu schválili snížení počtu aliančních agentur ze 14 na tři i redukci velitelských struktur. Počet velitelů a pracovníků by tak měl klesnou o zhruba 35 procent, což odpovídá asi 5000 postů. Do příštího roku zůstává otevřena otázka, která konkrétní velitelství a v kterých zemích budou zrušena. Česka se však tyto úsporné kroky nijak zvlášť nedotknou, jak českým novinářům řekli ministr obrany Alexandr Vondra i náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.

NATO vyhovělo Turecku, když nespecifikovalo nebezpečí, proti němuž systém vzniká. Americký prezident Barack Obama pouze obecně řekl, že členové aliance jsou odhodláni ubránit své občany před hrozbou balistických raket.

Nicméně nejčastěji se v této souvislosti hovoří o ekonomickém spojenci Turecka Íránu.

Jako první bude budována ochrana nejohroženější části aliance, což je jihovýchodní Evropa. ČR by měl štít NATO podle ministra obrany Alexandra Vondry začít chránit od roku 2018. Nová obranná strategie nahradí tu z roku 1999, která počítala jen se systémem ochrany bojiště, tedy vojáků v akci.

Čtěte více NATO bude mít protiraketový štít, Česko se do něj zapojí

Svět bez jaderných zbraní
Účastníci se v pátek také shodli na tom, že budou nadále usilovat o svět bez jaderných zbraní, ale dokud tyto zbraně na světě budou, pak budou zastoupeny i v Evropě. Především Německo prosazovalo názor, že pokud aliance posílí protiraketovou obranu, mění se i role jaderného odstrašení a je možné odzbrojovat.

NATO se rovněž shodlo na podpoře nové americko-ruské smlouvy START o snižování počtu strategických jaderných zbraní, kterou letos na jaře v Praze podepsaly USA a Rusko, ale jejich parlamenty je ještě neratifikovaly.

Jak dál v Afghánistánu
Aliance se v neděli zabývala strategií v Afghánistánu. K jejím zástupcům se připojil afghánský prezident Hamíd Karzáí a také představitelé zbylých zemí zapojených do Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF). Dohodli se na tom, že od příštího roku začne NATO předávat odpovědnost za bojové operace místním jednotkám. Má to trvat do konce roku 2014 a pak by měla aliance působit jako podpora místních jednotek a poskytovat jim další výcvik. Z USA ale hned zaznělo upozornění, že ve Washingtonu ještě konečné rozhodnutí o ukončení americké účasti na bojových operací nepadlo a že o něm rozhodne situace v Afghánistánu.

Čtěte více Amerika plánuje, že se z Afghánistánu stáhne v roce 2014

V reakci na končící vrcholnou schůzku oznámil afghánský Taliban, že NATO je v Afghánistánu odsouzena k porážce. "Je zřejmé, že útočníci jsou po devíti letech okupace odsouzeni k témuž osudu, jaký stihl ty, kdo se vydali na stejnou cestu v minulosti. Zvyšování počtu vojáků, nové strategie, výměna generálů, další vyjednávání a změna propagandy nic nepřinesly," uvedl Taliban v prohlášení, z něhož citovala agentura AFP.



Prezident Hamíd Karzáí, který se jednání NATO v Lisabonu účastnil, v minulosti kritizoval noční akce amerických speciálních komand. NATO tvrdí, že se při nich v minulých měsících podařilo zabít nebo dopadnout víc než 300 výše postavených členů Talibanu, ale Karzáí poukazuje na civilní oběti a celkové vyčerpání civilního obyvatelstva.

Chce s Talibanem vyjednávat o míru a zapojit do těchto jednání také sousední země. Vedení Talibanu ale mírové rozhovory vylučuje, dokud budou v zemi zahraniční vojáci.