Podle podkladů pro středeční schůzku ministrů obrany členských zemí aliance, z nichž už citovaly agentury, Mattis za zavřenými dveřmi prohlásil, že pokud se spojenci nechtějí dočkat utlumení spojeneckých závazků USA, měly by všechny státy ukázat svou podporu společné obraně.
NATO: Na Ukrajině se tak tvrdě nebojovalo poslední dva roky |
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před novináři reagoval poznámkou, že zvýšení obranných výdajů je v zájmu všech členů NATO a on vítá každý tlak, který k takovému vývoji přispěje.
Mattis už při příchodu na bruselskou schůzku označil Severoatlantickou alianci za základ transatlantické vazby a poznamenal, že zvýšení obranných výdajů Evropy a Kanady je podle americké strany spravedlivý požadavek. „Neměli bychom nikdy zapomínat, že to je nakonec svoboda, kterou zde v NATO bráníme,“ poznamenal americký ministr.
Spojené státy už delší dobu žádají ostatní členské země, tedy především evropské spojence a Kanadu, o splnění slibu vydávat na obranu dvě procenta jejich hrubého domácího produktu. A prezident Trump se dokonce zmínil o možnost, že vůči v této oblasti zaostávajícím státům by USA nemusely splnit své spojenecké závazky. Mattis ve středu ale připomněl jiná slova nového prezidenta o tom, že alianci silně podporuje.
„NATO je uprostřed transformace, vždy se přizpůsobuje bezpečnostním výzvám. To není nic nového, možná se zrychluje tempo změn,“ poznamenal nový šéf Pentagonu. Někdejší americký generál mezi lety 2007 a 2009 stál v čele aliančního velitelství pro transformaci.
Ačkoli podle Mattise události roku 2014 přinutily alianci vystřízlivět, nemá americký ministr obrany pochyby o tom, že NATO dokáže na měnící se okolnosti příslušným způsobem reagovat. „Dokázali jsme to v minulosti, jsem si tedy jist, že společně znovu dokážeme cílevědomě reagovat,“ řekl Mattis, aniž by se výslovně zmínil o tom, že v roce 2014 mimo jiné Rusko obsadilo Krym a vyhrotila se situace na východě Ukrajiny.
