Ačkoli zákon nepatří mezi tolik propírané normy jako například zavedení elektronické evidence tržeb, zasvěcenci už dlouho avizují, že jde o normu, která má sílu „shodit“ ministra spravedlnosti a rozklížit jakoukoli vládní koalici. Politická elita se totiž obává, aby se tím žalobci nestali ještě mocnější silou v zemi. O to, jak mocní jsou dnes, se ostatně přesvědčili v kauzách Davida Ratha, lobbisty Ivo Rittiga či nejpádněji v případu Nagygate, který skončil pádem vlády Petra Nečase.
Další posílení moci žalobců proto budí přirozenou ostražitost.
Hlavně ne bez kontroly
Jádro kritiky směřuje k vybudování Speciálního státního zastupitelství, jež by mělo cílit na korupci a zločiny v nejvyšších patrech politiky a byznysu. Na třicet žalobců by mělo vyšetřovat opravdu ty nejtřaskavější skandály v zemi, budou si je dokonce moci sami vybírat. K ruce jim budou analytici s honoráři, které stěží najdete jinde ve státní správě. Pro odborníky na ekonomiku či účetnictví se předpokládají mzdy kolo 70 tisíc korun měsíčně. A návrh zákona se těší podpoře nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Skončí vrchní státní zastupitelství? Návrh zákona má širokou podporu |
Přesto naráží na vůli politiků. Jako největší překážku vnímají to, že by speciál neměl mít nad sebou žádný dohled. Jinými slovy se hraje hra na téma, kdo hlídá hlídače. Speciál bez kontroly propaguje již několik měsíců ministr Pelikán. Podle něj se tím zaručí skutečná nezávislost vyšetřování. Jenže s tím doposud nesouhlasili jeho vládní kolegové, kteří se obávají toho, aby na křesle vedoucího speciálu neusedla problematická osoba.
Drobné ústupky
Argumentaci ministra Pelikána o nutnosti důsledně nezávislé instituce oslabuje fakt, že variantu speciálu s dohledem by si dokázal představit i šéfžalobce Zeman. Toho jistě nikdo nepodezírá, že by nahrával zločinu.
Šéf české justice Pelikán se tím pádem dostává do velmi složité situace. Jak přiznal včera v rozhovoru pro LN, chystá se dokonce ke kompromisnímu řešení: „Věřím, že je tam nějaká píď, o níž jde ustoupit. Ještě jde něco navrhnout, aby princip nebyl porušen, ale zároveň abychom vyšli vstříc výtkám. Nepřipouštím si variantu, že by byl návrh odmítnut.“
Kompromis představuje omezenou možnost, aby nejvyšší státní zástupce provedl dohled ve spisu v závěrečné fázi vyšetřování. Tedy před podáním obžaloby či zastavení stíhání. „Fungoval by jako pojistka při závěru,“ domýšlí Pelikán s tím, že možná půjde jen o omezený výběr kauz. Jak přesně by tento dohled měl fungovat, prý podle Pelikána v současnosti pilují ministerští úředníci.
Naznačil také to, že již bezpodmínečně netrvá ani na možnosti, aby šéf speciálu mohl jednou opakovat mandát, což kritici zákona považují za výrazné prokorupční riziko.
LN požádaly o stanovisko k novinkám návrhu ministra a předsedu legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera i ministra vnitra Milana Chovance. Ani jeden z politiků však na dotaz, zda by akceptovali návrh zákona s limitovaným dohledem, neodpověděl.
Pozor na ústavu
O aktuálních úvahách Pelikánova návrhu se už dozvěděl šéfžalobce Zeman, který rovněž nezná podrobnosti. „Upřímně řečeno si to nedovedu dost dobře představit. Buď dohled máte, anebo ne,“ řekl Zeman LN. Dodejme, že dohled slouží ke kontrole kroků nižších článků státního zastupitelství. Tedy nadřízený žalobce může podřízenému udílet pokyny, jak by měl v daném případu postupovat, aby odstranil chyby.
Zeman upozornil i na praktické nedostatky: „Budete si schovávat podněty k výkonu dohledu a vyřídíte je, až nastane určité datum? Pak ale nemusí být podněty aktuální.“ Důležitý je i přesný moment, kdy by se mohl do spisu podívat. Jednou z možností je chvíle, kdy se vypracuje návrh na podání obžaloby. Jenže s tím se seznamuje i obviněný, který má právo se k závěrům policie a celému trestnímu spisu vyjádřit. Jinými slovy policie již má zajištěné důkazy a vyslechnuté případné svědky.
Válková couvá v reformě státního zastupitelství. Projděte si 44 připomínek žalobců |
„Co je to za nesmysl. To je vidět, že na ministerstvu neví, co je to dohled. Ten se dělá v průběhu dozoru. Když případ končí a podává se návrh na obžalobu, tak je dohled k ničemu,“ rozčilil se důvěryhodný zdroj LN z justice. V momentu, kdy je vyšetřování u konce již není možné „zpackaný“ případ zachránit.
Návrh zákona může narazit i na ústavní principy. Lidé ze státního zastupitelství totiž LN upozornili, že se vytváří dvojí kategorie trestních případů: „V jedněch budou mít obvinění právo na řádný dohled a jinde naopak bude dohled omezen. Dostávají se za hranu ústavnosti.“
