Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

PUTNA: Argonauti na suchu

Názory

  6:00
PRAHA - Ctihodná Antická knihovna vydala překlad eposu Valeria Flacca Argonautica. Je cenné, že česky poprvé vychází klasické římské zpracování mýtu o Argonautech, jež mělo na evropskou kulturu nemenší vliv než řecké verze.

kniha (ilustrační) foto: Shutterstock

Je užitečné, že si přitom člověk uvědomí, kolik antických eposů ještě nikdy přeloženo nebylo – od Statiovy Thebaidy až po Dionysiaca od Nonna z Panopole, v nichž se dionýsovské motivy matoucně prolínají s kristovskými. Je náležité, že má svazek studii o druhém životě argonautovské látky anotovaný rejstřík a bibliografii.

Jen jeden problém tu je. Bohužel tkví v tom „mezi“ – mezi akademickými dodatky, v samotném textu. Epos je totiž přeložen prózou... Zajisté, není nutno trvat na původním hexametru – pedagogická zkušenost praví, že současným, zvláště mladším čtenářům dělá čtení antických meter problém a od textu je spíš odrazuje. Jsou však i jiná řešení.

Vladimír Šrámek přeložil Iliadu i Odysseu volným veršem – a ač tři čtvrtě století staré, jsou jeho překlady vydané nedávno v Academii živé a čtivé. Konečně, i próza může být mírně rytmizována nebo jinak ozvláštněna, aby přece jen zůstalo cosi z působení původního básnického díla. Jenže to, co dala do tisku Irena Radová, je suchý, nejsušší, šedivý a studený, dokonale nebásnický přepis věcného obsahu eposu; přesně to, co se vyžaduje po studentech klasické filologie na seminářích: „Když už byl zavražděn král, tu si všemohoucí otec pomyslel, že přišel čas zvrátit onu pohromu a přerušit nešťastnou bitvu.“

Toto není překlad. To je „podstročnik“, doslovný převod, ze kterého by teprve měl vzniknout skutečný překlad. A je to i plivnutí na hroby všech překladatelů antické poezie, kteří překládáním spoluvytvářeli českou kulturu, počínaje Puchmajerem a Vinařickým.

Ctihodná Antická knihovno, takto ne!