Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Nebezpečná nostalgie ke kruté minulosti. Chorvatský ministr velebí ustašovce

Svět

  6:00
ZÁHŘEB/PRAHA - Od chvíle, kdy partyzánské jednotky vstoupily do Záhřebu, a definitivně tak padl jeden z nejkrutějších loutkových režimů druhé světové války, uplynulo letos v květnu 71 let. I po tak dlouhé době však zůstává kapitola chorvatského ustašovského režimu pod vedením generála Anteho Paveliče mimořádně citlivou a ne tak zcela uzavřenou součástí chorvatské minulosti.

Porážka ustašovského režimu je největší tragédií chorvatského národa, prohlásil v roce 2012 Zlatko Hasanbegović - dnešní ministr kultury. foto: TwitterReprofoto

A neplatí to jen pro Srby s Chorvaty, kteří se za bouřlivého rozpadu Jugoslávie postavili proti sobě stejně jako za války a oběma tábory zněla rétorika připomínající 40. léta.

Rozjitřené emoce vzbuzují i za hranicemi Balkánu některé kroky nové chorvatské pravicové vlády, která se ujala moci v lednu, stejně tak jako její samotné složení.

Odvolejte ministra!

Přes sto bývalých státních představitelů, akademiků, novinářů a umělců z různých zemí nyní v otevřeném dopise vyzvalo k odvolání chorvatského ministra kultury Zlatka Hasanbegoviče. Viní ho ve vztahu k fašistické minulosti z historického revizionismu a podrývání evropských hodnot.

Zabíjení vězňů v koncentračním táboře Jasenovac.
Adolf Hitler si potřásá rukou s Ante Pavelićem.

Mezi signatáři výzvy je třeba bývalá kanadská premiérka Kim Campbellová, španělský exministr zahraničí Miguel Angel Moratinos nebo italský nositel Nobelovy ceny za literaturu Dario Fo.

Bosenské děti bojují o přežití. Ve válce, která skončila před dvaceti lety

Hasanbegović, vzděláním historik, má totiž na kontě hned několik mimořádně kontroverzních výroků a účastí na akcích s ultrapravicovým nádechem. Zároveň pod jeho vedením resort kultury zásadním způsobem seškrtal státní příspěvek neziskovým a levicovým médiím. Z čela veřejnoprávní rádiové a televizní stanice byl rovněž odvolán její dosavadní šéf a nahrazen novým, ideologicky výrazně bližším současné vládě.

Nedlouho po Hasanbegovičově nástupu do funkce média upozornila na novinový článek z roku 1996 v neofašistickém bulletinu, v němž oslavoval chorvatské ustašovské jednotky. Záhy poté se pak také na veřejnost dostalo video zachycující nynějšího ministra kultury, jak v roce 2012 v projevu označil konec Nezávislého státu Chorvatsko, jak byl Paveličův režim oficiálně označován, za největší národní tragédii a porážku.

Drakonický režim

Paveličův režim má přitom podle dnešních odhadů na svědomí smrt 300 až 500 tisíc lidí – Srbů, Romů, Židů a odpůrců fašistické loutkové vlády. Chorvatský vůdce nebyl ovšem nikdy potrestán. Na sklonku války uprchl nejprve do argentinského exilu a později dožil pod ochranou španělského vůdce Franciska Franka.

Bouře, jež zrodila Chorvatsko. Operace Oluja vyhnala z domovů desítky tisíc Srbů

Ministr Hasanbegović ale jakoukoliv kritiku razantně odmítá.

„Je to zcela ničím nepodložený nesmysl,“ namítal na nařčení z překrucování historie. Podle něj jde o pomlouvačnou kampaň.

Na nebezpečnou nostalgii k válečné éře v chorvatské společnosti a snahy o omezení svobody médií však opakovaně upozorňovali také zahraniční diplomaté v zemi. Také kvůli novému filmu o koncentračním táboře v Jasenovci si stěžovala izraelská velvyslankyně v Záhřebu, že je urážkou obětí. V dubnu se odmítla zúčastnit pietní ceremonie v Jasenovci jediná žijící přeživší. A kritikou nešetřil také šéf Centra Simona Wiesenthala kvůli fotbalovým chuligánům, skandujícím na zápase s izraelským týmem fašistická hesla.