Politické grémium ČSSD se včera mimo jiné usneslo na tom, že sice Mirek Topolánek nesplnil požadavek na jednání ve zdravotnictví a mise v Afghánistánu, ale že strana nebude poslance svazovat závazným hlasováním v otázce misí. Jinými slovy, sociální demokraté mohou hlasovat pro ořezaný vládní návrh.
Avizovaná ostuda nebude a nikdo nebude muset nic v Bruselu a dalších metropolích vysvětlovat (v Česku se nic vysvětlovat nemusí, tady většinu lidí stejně zajímá jen třicet korun, a ne mise, takže je to jedno).
Škoda jen, že tato změna v postoji sociálních demokratů nebude nejspíš dána nějakým prozřením a zodpovědností, ale počty. Jelikož Ludvík Hovorka mise tentokrát podpoří, s největší pravděpodobností projdou i bez ČSSD. Tak proč ze sebe neudělat konstruktivní opozici, alespoň zčásti...
Grémium ČSSD také „žádá vládu ČR, aby předložila v době co nejkratší návrh koncepce další účasti Armády ČR v Afghánistánu a jejího ukončení“. Možná by sociální demokraté mohli být aktivnější, a ne jenom „žádat vládu“. A taktéž konkrétnější: co znamená ukončení? Co nejrychlejší, aby byl spokojený Lubomír Zaorálek? Nebo vypracování koncepce, čeho chce a může Česko v Afghánistánu dosáhnout, a stažení až po dosažení cílů? (Důraz je na slovo Česko, vymlouvání se a odvolávání se na Brusel ničemu nepomůže.)
Zahraniční angažmá českých vojáků i civilních expertů je vážná záležitost. Jsou lidé, kteří tomuto úsilí obětují mnohé, i své životy. A čeští politici by k tomu tak měli přistupovat. Mise nesmějí být handlem a zároveň by neměly být pouhým prostředkem k vytahování se před spojenci. Metoda „vyhnívání“ nemusí při příštím schvalování misí fungovat. Bylo by proto nejlepší, aby se nalezla dlouhodobá dohoda napříč stranami. A to nejenom o misích, ale i o nastavení pravidel a rozvoji a koncepci české armády.
Avizovaná ostuda nebude a nikdo nebude muset nic v Bruselu a dalších metropolích vysvětlovat (v Česku se nic vysvětlovat nemusí, tady většinu lidí stejně zajímá jen třicet korun, a ne mise, takže je to jedno).
Škoda jen, že tato změna v postoji sociálních demokratů nebude nejspíš dána nějakým prozřením a zodpovědností, ale počty. Jelikož Ludvík Hovorka mise tentokrát podpoří, s největší pravděpodobností projdou i bez ČSSD. Tak proč ze sebe neudělat konstruktivní opozici, alespoň zčásti...
Grémium ČSSD také „žádá vládu ČR, aby předložila v době co nejkratší návrh koncepce další účasti Armády ČR v Afghánistánu a jejího ukončení“. Možná by sociální demokraté mohli být aktivnější, a ne jenom „žádat vládu“. A taktéž konkrétnější: co znamená ukončení? Co nejrychlejší, aby byl spokojený Lubomír Zaorálek? Nebo vypracování koncepce, čeho chce a může Česko v Afghánistánu dosáhnout, a stažení až po dosažení cílů? (Důraz je na slovo Česko, vymlouvání se a odvolávání se na Brusel ničemu nepomůže.)
Zahraniční angažmá českých vojáků i civilních expertů je vážná záležitost. Jsou lidé, kteří tomuto úsilí obětují mnohé, i své životy. A čeští politici by k tomu tak měli přistupovat. Mise nesmějí být handlem a zároveň by neměly být pouhým prostředkem k vytahování se před spojenci. Metoda „vyhnívání“ nemusí při příštím schvalování misí fungovat. Bylo by proto nejlepší, aby se nalezla dlouhodobá dohoda napříč stranami. A to nejenom o misích, ale i o nastavení pravidel a rozvoji a koncepci české armády.
