Jednu z pecí na chléb by měli začít v létě stavět i v obci Štolmíř na Českobrodsku. "V rámci projektu by měla vzniknout pec, zázemí a technické vybavení. Přístřešek s pecí bude přístupný při hromadném pečení chleba jednou za 14 dní od dubna do listopadu, protože kilový bochník kváskového chleba vydrží dobrý právě tak dva týdny," vysvětluje autor projektu a předseda občanského sdružení M'am'aloca Jiří Stuchl.
Čtěte také: |
Obecní pec místo domácích pekáren
Ve Štolmíři, která má zhruba 300 obyvatel, chybí občanská vybavenost. Lidé si pro základní potraviny musí jezdit do vedlejšího Českého Brodu. To ale nebyl jediný impuls ke vzniku myšlenky na postavení veřejné pece. "Pečení chleba patří k české kultuře, kvalita mražených výrobků ze supermarketu stále klesá a lidé si pořizují domácí pekárny a jsou s tím spokojeni. Domácí chleba má lepší kvalitu a je zdravější. A hlavně jsme si říkali, že pečení chleba může sbližovat lidi," vysvětluje vznik nápadu Stuchl.
Projekt, který je předběžně vyčíslen asi na 280 tisíc korun, nebude jen pro místní občany. Přijít si upéct vlastní chléb mohou i další návštěvníci. Na netradiční událost veřejného pečení se přijedou podívat třeba i děti z mateřské školky v Kutné Hoře.
Obecní pekárna ale nemá jen zastánce. "Zaznamenali jsme i negativní ohlasy. Někteří tvrdí, že ve Štolmíři chybí důležitější věci. Nicméně naše koncepce rozvoje obce je na delší dobu. Víme, že město v rozpočtu nemá dostatečné prostředky, tak se snažíme pomáhat jako občanské sdružení. Bez takových malých projektů obec nikdy neožije," argumentuje Stuchl.
Pekárny po celém Česku
Obecní pekárna na kváskový chléb stojí už asi v sedmnácti obcích v Česku. "Nechali jsme se inspirovat sopotnickou veřejnou pekárnou, vysvětluje Stuchl. Sopotnická pec je funkční replikou gotické chlebové pece z pálených cihel a kamnářské hlíny a lze v ní upéct až 40 bochníků chleba najednou.
V pekárně se ale nepeče jen kváskový chléb. Vhodná je i na koláče či cukroví. Pokud vše půjde podle plánu, upečou ve Štolmíři první bochník už v září.
Jak funguje systém dotací?O financování projektu bylo zažádáno v rámci Programu rozvoje venkova u Státního zemědělského intervenčního fondu. Všechny investice jsou přísně kontrolovány, peníze prochází přes Místní akční skupiny (MAS), které jsou složené po třetinách ze zástupců obcí, podnikatelů a neziskových organizací. Po dokončení projektu se odehrává systém kontrol. Členové monitorovacího výboru sledují předmětný obsah projektu i vyúčtování dotace, následuje kontrola Státním zemědělským a intervenčním fondem. V době udržitelnosti po dobu pěti let pak musí iniciátoři projektu udržovat výsledky a aktivity projektu a podávat o nich každoroční zprávu. "Zjednodušeně řečeno, například ve Štolmíři musí pravidelně péct chleba minimálně pět let, jinak by o dotaci mohli přijít," vysvětluje systém Štěpánka Šoupalová z MAS Region Pošemběří. |
