Server Lidovky.cz oslovil se dvěma otázkami všechny poslance ve sněmovně. Do uzávěrky článku reagovali pouze politici uvedení níže.
Otázky na poslance:
1.) Jaký máte názor na poskytnutí dalších finančních prostředků Řecku?
2.) Měla by se Česká republika na půjčce podílet?
Antonín Seďa (ČSSD)
1.) Pokud bude Řecko dodržovat dohodu, pak je nutné, aby země eurozóny finančně podpořily řecké reformy. Nicméně bude záležet na tom, zda se této zemí podaří zvýšit exportní možnosti zlepšením konkurenceschopnosti jejích výrobků. Rozhodně bych neodpouštěl žádné dluhy.
2.) Česká republika jako nečlen eurozóny by se na této pomoci podílet neměla, protože nevyužívá výhod této společné měny a její občané jsou naopak biti nesmyslnou měnovou politikou ČNB. Ovšem největší podíl pomoci by měly dát Řecku banky a finanční korporace, které na dluzích mnoho let vydělávají. Pomoc by neměli hradit daňoví poplatníci EU.
Řecko dostane 35 miliard eur. Podmínky jsou drsné, míní Merkelová |
Miroslav Kalousek (TOP 09)
1.) Jedná se o velmi riskantní řešení. Otázkou však je, jestli by odchod Řecka z eurozóny nebyl riskantní ještě víc. Ideální řešení dnes již neexistuje.
2.) Když přihlédnu k faktu, že naše čistá pozice vůči EU je k dnešnímu dni 410 miliard, to znamená, že jsme o 410 miliard víc dostali, než jsme odvedli, tak odmítat žádost, která se týká jedné setiny této částky, mi přijde dost buranská.
Marek Černoch (Úsvit)
1.) Pumpování dalších peněz do Řecka nemá význam, protože je prostě nevrátí a za pár let budou chtít další. To Řecko nezachrání. A pokud Řecko nezmění politiku, nezachrání ho nic. Svůj podíl na tom má rozdílná ekonomická síla státu EU, ale Řekové opravdu musí začít u sebe.
2.) Rozhodně ne. Řecko je v obrovských dluzích, ale chová se jako by mělo nejsilnější ekonomiku v Evropě. A Češi nebudou přeci platit Řekům jejich královské důchody. To opravdu nejde.
Skončí nakonec Řecko u drachmy?
Igor Jakubčík (ČSSD)
1.) Myslím si, že další finanční pomoc Řecku jsou jen zbytečně vynaložené prostředky, protože ekonomická a vnitrostátní situace je taková, že jedině výstup z eurozóny by mohl pomoci, i když by to pro EU bylo velmi bolestivé. Je třeba si dát na misky vah, zdali by bylo výhodnější pro EU Řecko v eurozóně udržet, či nikoli.
2.) Vzhledem k tomu, že ČR není členem eurozóny, a nijak se nepodílelo na současné situaci v Řecku, neměla by se ČR nijak podílet. Samozřejmě, pokud půjčku poskytne MMF, kde jsme členem, tak se nepřímo na půjčce podílet budeme muset.
Ivan Pilný (ANO)
1.) Celá situace se bohužel řeší ne pět minut po dvanácté, ale hodiny po dvanácté. Léta je zřejmé, že Řecko se z krize bez drastických reforem nedostane. Další půjčka by dávala smysl až po implementaci reforem, jinak je to prodlužování agonie.
Česko odmítá garantovat půjčku Řecku. Může ale být přehlasováno |
2.) Česká republika by mohla být solidární, možná i měla, ale neměli jsme žádný vliv na přistoupení Řecka do eurozóny ani na průběh krize. A proto by participace byla spíše charitativní a charitu má smysl financovat jinde u více potřebných, kteří se nedostali do problémů vlastní vinou.
Jitka Chalánková (TOP 09)
Česká republika již v Poslanecké sněmovně vyslovila souhlas s Evropským stabilizačním mechanismem. V podstatě jde o garance za půjčky Řecku. Věřitelé jsou chráněni alespoň principem seniority - dostanou se tedy ke svým pohledávkám dříve. Je jasné, že Řecko musí přistoupit k nepopulárním reformám a splácet půjčky, nebo opustit eurozónu.
Petr Fiala (ODS)
1.) Pro Řecko by bylo nejlepším řešením, kdyby opustilo eurozónu a uskutečnilo radikální ekonomické reformy. Každé jiné řešení je protahováním současné agónie.
2.) Česká republika se nesmí podílet na půjčce pro Řecko. To žilo v minulosti významně nad poměry. Stačí se podívat na to, že průměrná mzda v Řecku či důchod dosahovaly dvojnásobné výše než v ČR. Nevím, proč by v současné době měli čeští občané na řeckou nehospodárnost a špatná rozhodnutí eurozóny doplácet.
Matěj Fichtner (ANO)
1.) Další půjčka by měla být poskytnuta za velmi velmi velmi tvrdých podmínek. Peníze by se měly uvolňovat postupně podle toho, jak Řecko bude plnit v praxi podmínky úvěru.
2.) Ano, úvěr by měla poskytnout oproti zástavě (majetek, akcie, nemovitosti), jak je tomu v běžném občanském životě.
Dav na náměstí Syntagma před budovou parlamentu.
Jaroslav Holík (Úsvit)
1.) Ano, lidem v neštěstí by se mělo pomoci. Jenže - i v současnosti je penze průměrného Řeka podstatně vyšší, než průměrná mzda pracujícího Čecha.
2.) Neměli bychom pomáhat v prvé řadě vlastním? Těm, kteří žijí z huby do huby?
Ano, pomáhejme, ale ne na úkor těch, kteří dřou ještě větší bídu.
Helena Langšádlová (TOP 09)
Česko by se nemělo podílet na půjčce, mělo by však přispět ke stabilizaci situace v Řecku. Případný rozvrat v Řecku jako členského státu EU a NATO nemá jen ekonomický rozměr, ale i rozměr bezpečnostně strategický.
Martin Komárek (ANO)
1) Nejsem ekonomický odborník, ale zdá se, že šance na to, aby se Řecko s mezinárodní pomocí dostatečně vzpamatovalo, je malá.
2) Není důvod, aby se Česko podílelo na půjčkách, leda bychom si to odhlasovali jako celonárodní charitativní projekt. I v takovém případě vím o potřebnějších zemích.
Babiš: Potíže s Řeckem se vrátí. Sobotka: Dohoda je lepší než zhroucený stát |
Josef Zahradníček (KSČM)
1.) Určitě to není pro mnohé lidi v Řecku věc jednoduchá. Nevidím jediný důvod, proč by měla být ČR zatažena do problémů, které jsou někým účelově řízeny. Není normální, aby se o tom nevědělo, kam se ekonomika některých zemí EU řítí. Za vše je někdo zodpovědný, a pokud byly zřetelné problémy, tak se mělo konat. A pokud někdo nekonal, tak by měl být brán k zodpovědnosti. Ale to se v EU neřeší. A já se ptám proč?
2.) Ne. Máme své problémy. Nikdo neřeší například otázku „spotřebního koše“ mezi zeměmi EU. S ČR by se asi nikdo takto nedohadoval. Pokud neplníme například dotační podmínky, tak nám ihned omezují výši dotací. Je třeba mít na všechny země stejný metr a problémy řešit již při jejich počátečnímu vzniku.
Karel Schwarzenberg (TOP 09)
1.) Pakliže Řekové splní stanovené přísné podmínky, které slíbili dodržeti, tak jsem toho názoru, že bychom jim opravdu pomoci měli, neboť nemá smysl vytvářet v Evropě černou díru, kde by došlo nestabilní sociální situaci, k občanským nepokojům a následně k rozvratu celého Řecka.
2.) Ano. Když se podívám, kolik jsme dostali z Evropské unie my, tak by se slušelo, abychom také my prokázali jistou solidaritu s tímto členem Evropské Unie a ne se pouze pokrytecky dušovali, že je to jen záležitost Eurozóny. Není to tak. Je to záležitost celé Evropské Unie. Stanovisko, že máme pouze brát a sami jen velmi málo dávat, není důstojné českého národa.
Řecký premiér Tsipras, prezident Evropské komise Juncker a francouzský prezident Hollande
Miroslav Opálka (KSČM)
Ne.
Jiří Běhounek (ČSSD)
Nemyslím, že bychom se měli podílet na půjčce Řecku, avšak řešení udržení eurozóny bychom podpořit měli. Její rozpad by měl i pro nás velmi citelný negativní dopad.
Petr Gazdík (STAN)
Předně jde o to převzít část záruk za půjčku Řecku. A s tím rozhodně souhlasím: jsme součástí EU a bereme-li, musíme i dávat. Navíc jsme závislí na euru - kdo tvrdí, že ne, buď lže, nebo se hluboce mýlí. Ale můj souhlas s garancí půjčky vůbec neznamená, že bych souhlasil s předvolebním populismem a levicovým přístupem premiéra Tsiprase. Myslím, že my dva bychom si nerozuměli.
Ivan Gabal (KDU-ČSL)
Musíme se učit žít s eurozonou v dobrém i ve špatném, tedy nejen natahovat ruku pro miliardy ze strukturální pomoci, ale podílet se i na podpoře stability eurozony, do které exportujeme asi 80% našeho exportu. Neboli síla a stabilita eurozony je silou naší ekonomiky. My jsme vstupovali do EU po těžkém období institucionálních a právních reforem, ale podmínky, které dostalo na stůl nyní Řecko jsou velice tvrdé a ultimativní, s mezinárodní kontrolou i konzultacemi postupu. Splní-li a bude-li plnit řecká politika tyto tvrdé podmínky, měly by Atény dostat pomoc v obnovení základního finančního balancu. Za takových předpokladů bych s naší finanční pomocí k tvrdé reformě řeckých poměrů souhlasil. Domnívám se ale, že jde o předčasnou úvahu. Samozřejmě tím převezmeme spoluodpovědnost za řecký vývoj, což ale země eurozony dělají zcela (cíle)vědomě. Řecké reformy nebudou jen věcí Řecka, ale celé EU. Zhroucení Řecka by se promítlo v destabilizaci frontové země z hlediska migrace i stability celého Balkánu. Pokud tedy, byla by to z naší strany také investice do stability jižní hranice Unie, což považuji bezpečnostně za podstatné vzhledem k vývoji na Blízkém východě.
Markéta Adamová (TOP 09)
1.) Řešení, na kterém se shodli lídři zemí eurozóny, dává Řekům šanci dát svou ekonomiku do pořádku. Řekové však musejí pochopit, že jsou reformy nutné k tomu, aby řecká ekonomika fungovala.
2.) Ačkoliv není ČR členem eurozóny, bylo by od nás v tomto případě sobecké obracet se k Evropě zády, když nás pro jednou požádá o pomoc. Jsme součástí Evropské unie, nelze toho využívat pouze jednosměrně – brát a nic nenabízet.
