LN: Řecko na summitu v Bukurešti zablokovalo vaši pozvánku do NATO? Čekali jste to?
Lidé v Makedonii byli touto nezodpovědnou blokádou makedonské pozvánky do NATO velmi zklamáni. Zaprvé protože podpora začlenění do Aliance je v zemi velmi vysoká, je to 86 procent. Zadruhé, protože jsme dostali šanci stát se členy NATO, když splníme kritéria Akčního plánu členství, a my jsme je všechny splnili stejně jako ostatní země. Řecko bohužel velmi nezodpovědným způsobem svého členství v NATO zneužilo.
Jsme z toho frustrovaní, protože naši vojáci se podílejí společně s dalšími vojáky NATO na misi v Afghánistánu, riskují své životy a mají název Makedonie na svých uniformách a nikomu to nevadí. Spíše naopak byli všichni šťastní, když se makedonští vojáci k misi připojili. Otázkou pak je, když je Makedonie vítána v případě, že riskuje životy svých vojáků, proč není vítána Řeckem, aby se stala členem aliance? Bohužel řecký zastaralý pohled na historické spory se stal silnějším než otázka stability v balkánském regionu. My totiž nesousedíme s Norskem a Švédskem, ale se Srbskem a Kosovem. Myslím si, že Řecko tímto způsobem poškodilo NATO a ohrozilo stabilitu v tomto stále ještě citlivém regionu.
LN: Jak to tedy v současné době vypadá s vyřešením problému okolo jména vaší země?
Makedonie v posledních 17 letech ukázala, že je připravena mluvit o kompromisech a vést s Řeckem otevřený dialog. V roce 1995 jsme změnili vlajku, pozměnili jsme také ústavu - je v ní, že Makedonie nikdy nebude mít teritoriální nároky na řecké území. A také jsme udělali třetí kompromis, ještě jsme pozměnili ústavu tak, že Makedonie se nebude vměšovat do řecké domácí politiky, pokud jde o práva makedonské menšiny žijící na severu Řecka. Ale je velmi těžké najít nějaké řešení. Myslíme si totiž, že tato rozepře není o jméně. Spory o název naší země jsou pro Řecko jen zástěrkou pro jejich skrytou agendu a to je nedat Makedonii právo na vlastní národní a jazykové sebeurčení.
LN: Myslíte si, že vám někdy umožní Řecko stát se členy NATO?
Myslím, že Řekové stále nejsou připraveni přijmout realitu, že makedonský národ existuje a že se mluví makedonským jazykem. Lidé v Makedonii ale chtějí vstoupit do Evropské unie a NATO, vědí, že tyto dvě organizace jsou organizacemi svobody a demokracie. A není nic zásadnějšího než mít svobodu vyjadřovaní, svobodu vybrat si své jméno. Proto si myslím, že cesta Makedonie do EU je i výzvou pro unii, aby ukázala, že dokáže být spolehlivá, důvěryhodná a že je schopná chránit principy, na kterých byla vytvořena. A hlavně že se nestane řeckým rukojmím. A ještě další věc, celkově je to velmi riskantní hra, celý náš region ví, že potencionální rizika ještě nejsou pryč, že nezmizí za jednu noc. Vývoj v Kosovu, v Srbsku, v Bosně, to jsou stále témata, kterým by měla být v unii věnována primární pozornost.
Současní evropští politici by neměli zapomínat, o čem byl projekt vytvoření Evropské unie, bylo to o míru, stabilitě, bezpečnosti, respektu i svobodě. Takže když mají Češi možnost říci, že chtějí být součástí Evropy, tak na to mají právo i Makedonci.
LN: Jste optimista? Kdy myslíte, že se tedy stanete členem aliance?
To, co jsme v Bukurešti viděli byla velmi nezodpovědná blokáda Makedonie, proto nemáme téměř žádný důvod k optimismu. Jsme v tomto směru více realisté. Nemůžu předvídat, závisí to hodně na chování řecké vlády, bohužel nyní si nejsem jistý, jestli je u nich politická vůle to řešit.
Pravdou je, že se cítíme diskriminovaní, protože 17 let, co jsme samostatní jsme nikdy nehráli roli "zlého muže" v regionu, samozřejmě, že jsme nebyli perfektní, ale vždycky jsme spolupracovali. V roce 1999, v době intervence NATO v Srbsku jsme byli velmi nápomocní, otevřeli jsme dveře více než 330 tisícům uprchlíků. Chtěli jsme NATO pomoci a teď si myslíme, že je načase zase pomoci Makedonii.
LN: Pokud jde o vaše snahy vstoupit do Evropské unie, jaké problémy je ještě potřeba vyřešit?
Naším největším úkolem je nyní pokračovat v reformách soudnictví. Zapojili jsme dokonce do našeho týmu bývalého slovinského ministra spravedlnosti, aby nám pomohl speciálně v řešení korupce. A jsme velmi šťastní, že loni Makedonie udělala velký skok o 21 míst nahoru v žebříčku Transparency International, pokud jde o korupci. Druhou věcí je, že chceme pokračovat v našem modelu etnicky otevřené společnosti. Makedonie je v tomto smyslu příkladem, který by měl být následován, pokud jde o chování a práva etnik žijících na našem území.
Je otázkou, zda se můžeme stát členy Evropské unie hned zítra. My samozřejmě víme, že to tak rychle nepůjde. Ale zároveň jsme připraveni začít zítra o členství vyjednávat. Máme zkušenosti, může se nám to v několika letech podařit. Nejlepší vzkaz pro Makedonii v tomto roce by byl, kdyby nám bylo umožněno začít o členství v unii jednat.
LN: Mluví se tedy u vás o nějakém datu, kdy byste mohli vstoupit?
Jak dlouho to trvalo vám? Šest nebo ještě více let. Myslím, že vaše zkušenosti, i to, co jste dělali špatně, budou pro nás užitečné. Budeme se také inspirovat Slovinskem a Chorvatskem. Záleží to na nás, jak budeme schopní, ale myslím, že máme dobré šance. Jestliže začneme vyjednávat letos, můžeme jednání ukončit tak za pět let.
LN: V únoru vyhlásila provincie Kosovo svou nezávislost? Už jste je uznali? Makedonie ještě Kosovo neuznala, stále se to zvažuje. Důvodem je to, že Makedonie není Británie, my sousedíme se Srbskem a Kosovem a chceme si s nimi navždycky zachovat dobré normální vztahy, už navždy totiž zůstaneme sousedy. Obě dvě země jsou našimi dobrými obchodními partnery, denně s nimi komunikujeme. Takže to bude ještě chvíli trvat, budeme sledovat jak se vše vyvíjí, pak to zvážíme a obě strany o našem rozhodnutí předem informujeme.
V červnu se u nás konají předčasné volby a podle ústavy nesmí vláda vytvářet diplomatické styky s druhými zeměmi, když nefunguje parlament. Bude to proto trvat určitě do půlky června, pak budeme mít nový parlament a budeme to moci zvážit.
LN: Pokud jde o současné vztahy mezi Kosovem a Srbskem, myslíte si, že by mohlo mezi nimi dojít k nějakému konfliktu?
Závisí to na politickém vývoji v Kosovu a v Srbsku. Riziko existuje, když někoho podceňujete. Jestliže Evropská unie tak něco brzy neudělá, problémem se stane zejména severní část Kosova, kde žijí převážně Srbové. Proto jsme již několikrát Evropskou unii vyzvali, aby nedělali stejné chyby jako na začátku 90. let, kdy reagovala příliš pozdě. Je potřeba něco udělat teď. To, že se otevře jednání o členství s Makedonii tak nebude jen motivací pro nás, ale bude to i pozitivním signálem pro Kosovo, Srbsko a Bosnu. Uvidí, že kdy investujete do reforem a jste ti hodní, tak to je cesta, jak se dostanete dál.
Nikdo ale neví, co se bude dít po srbských volbách. Namísto různých předpovědí je ale potřeba uskutečnit konkrétní kroky. A jedním z nich by určitě bylo, kdyby nám v celém regionu umožnili bezvízový styk a ukázali tak, že nejsme zemí druhé kategorie, že se na nás nezapomíná. Upevní to i důvěryhodnost Evropské unie, lidé uvidí, že dokáže být konkrétní, že to není jen rétorika.
LN: V Makedonii žije početná albánská minorita, neobjevily se nějaké jejich tendence také se osamostatnit?
Na rozdíl od ostatních zemí v regionu se Makedonii podařilo vytvořit společnost stejných příležitostí, u nás má každý stejnou příležitost podílet se na politickém dění, kultuře, ekonomii i bezpečnosti. Většina makedonských občanů, ať jsou to již Makedonci, či Albánci, tak cítí, že mají stejná práva a proto jsou loajální ke své zemi. Nechci ale podceňovat určité skupiny extremistů, které mohou mít nějaký negativní vliv. I proto musíme být velmi opatrní.
