Fúsi dosud procházel životem jako náměsíčný, jeho všední dny ovládala rutina práce na letišti a stavění papírových modýlků tanků z druhé světové války. Osobní kontakty mu moc nejdou, zato v rádiu, které hraje na přání, je už známým hostem. Jeho oblíbený žánr je metal. Dny pomalu plynou, pak ale do Fúsiho života nečekaně vtrhne temperamentní milovnice country a osmileté děvčátko a on je donucen to risknout. Protože životu se nelze vyhýbat věčně...
Prvoplánovou romanci ve filmu nenajdete. Z filmu Fúsi režiséra Dagura Káriho.
Film, který zdařile míjí všechna žánrová klišé, získal tři hlavní ceny na Mezinárodním festivalu Tribeca v New Yorku: za nejlepší hraný film, za scénář a cenu pro nejlepšího herce.
V české předpremiéře se představil na loňském Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.
Režisér Dagur Kári na karlovarském filmovém festivalu.
„Nejvíc mě zajímalo, jak si my lidé utváříme představy o jiných lidech, většinou na nějakých povrchních základech. Když vidíte chlapa, jako je on, který má dva metry a stopadesát kilo, vlasy do ohonu a vojenský ohoz, okamžitě si ho zařadíte do nějakého vlastního příběhu. Chtěl jsem prozkoumat, co je za takovou fasádou. Jaký je skutečný příběh toho chlapíka. Taky jsem záměrně nastražil na diváky určitá klišé, která se pak snažím rozbít. Trochu mě totiž štve, jak se spousta filmů snaží o těžký realismus a sázejí pořád na ty samé recepty a témata jako incest, zneužívání a podobně. To je podle mě dost laciný přístup. Proto jsem chtěl natočit film, kde naznačím možnosti, které obvykle vedou k nějakému stereotypu, ale ukážu je jinak. Třeba tam rozvinu indicie romantického příběhu, ale pak se ukáže, že jsou věci jinak. Nebo to nějakou dobu vypadá, že půjde o téma zneužívání dětí, ale i tohle klišé se rozbije. Je to hra, kterou chci s divákem hrát,“ řekl režisér Dagur Kári v rozhovoru pro Lidovky.cz.
