13. prosince 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Nejkrásnější knihovna? Když je
architektura v souladu s prostředím

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Hachioji Library | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hachioji Library | foto: Zdeněk Lukeš
Je to rozhodně jedna z nejkrásnějších univerzitních knihoven, jaké jsem kdy viděl. Jmenuje se Hachioji Library a vznikla na předměstí Tokia v areálu kampusu Tama Art University v roce 2007. Vytvořil ji jeden z nejvýznamnějších japonských architektů, Tojo Ito.


Univerzitní knihovna Hachioji stojí v nádherné přírodní scenerii na okraji japonské megalopole, kde se rozprostírá rozlehlý kampus Tama Art University. Dostat se tam není vůbec snadné – asi třikrát jsme přesedali z jedné lokálky na další a další a bez pomoci Itova asistenta bychom asi cestu sami nenašli. Knihovnu nám totiž ukázal sám její tvůrce.

Vlastní stavba působí velmi nenápadně. Dům je organicky včleněn do krajiny, průčelí jsou konkávní a v neutrální šedi. Stavba se tak vlastně stává přirozenou součástí krajiny. Tento princip se nečekaně projevuje i v interiéru: příroda doslova prostupuje přízemní částí této dvoupodlažní stavby. Ito totiž nechal přízemím projít terén se všemi jeho nerovnostmi, což působí nezvykle, ale má to své kouzlo.

Hachioji Library

V této části stavby je kartotéka, studovna, promítací sál a výstavní síň. Za velkými obloukovými okny na průčelí je vidět na přírodu venku. Studenti s vypůjčenými knížkami leží buď přímo na koberci, kopírujícím terén, či na speciálních zvlněných pohovkách. Mohou také sedět v pohodlných otočných křeslech a sledovat na obrazovkách filmy z mediatéky. Vše je laděno do neutrálních šedých tónů.

Spirálním schodištěm vystoupáte do hlavního knihovního prostoru v patře – tentokrát již s rovnou podlahou. Tady si vyberete knížku ve zvlněných regálech nebo si ji objednáte u služby za pultem. Jižní fasáda je zastíněna průsvitnými žaluziemi. Ostatní oblouková okna opět nabízejí krásné výhledy – třeba na kvetoucí sakuru nebo hory v pozadí.

Fascinace světlem


Tojo Ito (* 1941) patří k nejvýznamnějším současným japonským projektantům. Studoval na fakultě architektury tokijské univerzity, poté pracoval u architekta Kijonoriho Kikutakeho, zakladatele japonského metabolismu, což byl prominentní směr šedesátých let, který ovlivnil i tehdejší tvorbu některých našich architektů.

V roce 1971 se Ito osamostatnil a založil vlastní studio. O pět let později realizoval pozoruhodný dům House U pro svou ovdovělou sestru v Tokiu. Stavba měla nezvyklý podkovovitý tvar, světlo do ní vstupovalo okny na obou koncích, minimalistický interiér byl pojednán v bílé barvě a místo dekorace stěn se v interiéru uplatnila jen hra světel a stínů. Ikonický dům byl bohužel v roce 1997 zbourán.

U své další slavné stavby, Větrné věže z roku 1986, uplatnil princip tzv. opacity, který je pro jeho tvorbu typický. Válcová stavba, která prozaicky slouží jako větrák podzemních prostor, působí ve dne jako světlo nepropouštějící blok, v noci je však prozářena světlem, jež prostupuje hliníkovým perforovaným pláštěm. Hra se světelnou propustností je symptomatickým znakem Itovy tehdejší tvorby. Ostatně podobné motivy najdeme i v návrzích jeho žáků, mezi něž patří i proslulá dvojice Kazujo Sedžimová – Rjúe Nišizawa, známá pod značkou SANAA.

Další ukázka Itovy práce.

Také dnešní Itovy stavby pracují s podobným principem. Najdeme je samozřejmě na mnoha místech světa: kromě Japonska také v katalánské Barceloně, na Tchaj-wanu nebo v Chile. Průčelí Itových domů jsou prořezána řadou nepravidelných otvorů, jak je patrné na věži Mikimoto na Ginze nebo módním salonu TOD’s na mondénním tokijském bulváru Omotesando z let 2004 až 2005. Výtvarně jsou tyto budovy velmi působivé a fasády připomínají rafinovanou abstraktní kompozici. Vyjedemeli ovšem výtahem do nejvyššího patra, najdeme miniaturní tradiční japonskou střešní zahradu – nečekaný kontemplační prostor uprostřed rušné čtvrti.

Stejně jako knihovnu, i tyto realizace jsme navštívili v doprovodu Ita samého. Potkali jsme se totiž na tokijské vernisáži naší výstavy o českém architektonickém kubismu, na níž nám slavný architekt prohlídku svých děl nabídl.

Jako by tu stála odjakživa


Měl jsem možnost navštívit mnoho moderních knihoven, ale nikdy jsem neměl tak příjemný pocit jako v téhle Itově stavbě. Působila zcela přirozeně, jako by tu stála odjakživa. Je to důkaz, že architektura ve skutečnosti nemusí návštěvníka ohromovat, šokovat, nebo dokonce deptat. Skvělý tvůrce může pracovat s prostými formami bez zbytečných efektů. Důležité je samozřejmě správné měřítko, pokora k prostředí, pro něž svou stavbu navrhuje, dobře vyřešený provoz a cit pro kvalitní detail. Japonský architekt Tojo Ito na svých stavbách dokazuje, že to umí.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz