18. prosince 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Nejlepší výstava
architektury v ČR vůbec

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Rozhledna | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rozhledna | foto: M.Dvořáková
V nedávnu byly otevřeny dvě výrazné výstavy dvou výrazných architektonických kanceláří. V Domě umění v Českých Budějovicích vystavuje skupina Projektil (do 1. ledna 2012) a v Domě umění města Brna architekt Zdeněk Fránek (do 29. ledna 2012). Na přípravě první jsem se podílel, budu se proto věnovat pouze té druhé.


Asi před dvěma lety se ředitel Domu umění, teoretik architektury Rostislav Koryčánek a architekt Zdeněk Fránek dohodli na uspořádání výstavy na závěr roku 2011. Jedním z důvodů bylo architektovo životní jubileum. Ředitel Domu umění velkoryse poskytl pro výstavu celé jedno patro, což se v případě žijícího architekta stalo poprvé, a předpokládal, že tato situace vybičuje architekta a jeho tým k maximálnímu výkonu. Nespletl se. Sám se ujal kurátorství a na výsledné podobě má zásadní vliv.

Kam se rozhodl výstavu nasměrovat, je patrné už z jeho výborného průvodního textu, na jehož konci čteme: „Záměrem realizátorů výstavy bylo, aby se představení Fránkova ateliéru odehrálo nikoliv na pozadí realizovaných staveb; odkaz na dosavadní architektonickou produkci je záměrně redukován pouze na jejich modely. To podstatné se odehrává s pomocí objektových a prostorových instalací, které by uvedly některé ideje, jež rámují Fránkovo uvažování o architektuře.“ Že se děje na české poměry něco mimořádného, prozradil ještě před otevřením architekt Antonín Novák (DRNH), který Rostislavu Koryčánkovi veřejně vzkázal: „Gratuluju. Bude to nejlepší výstava architektury v ČR vůbec – propojuje architekturu s poezií, jistou dávkou tajemna a s na tuhle dobu nečekaným sebevědomím. Fakt skvělý.“


Nové pokusy o zapojení do kontextu


Celkem šest místností je naplněno šesti různými velkorozměrnými instalacemi, tedy přesněji pěti, místo jedné z nich se musíme spokojit s projekcí – hologram Vítkovických železáren nejspíše vznikne až pro případné nové nainstalování výstavy. V intimitě nejmenšího prostoru najdete instalaci Projekční lázně. Zde si můžete lehnout a pozorovat prostorové obrazy jedné ze starších Fránkových realizací promítané na strop.


V relaxační části je možné pozorovat projekci na stropě.

Bazén idejí je vodní nádrž, na jejíž hladině plují malé objekty o půdorysu tvořeném jedinou křivkou – jedná se o zmnožený dům, který Fránkova kancelář momentálně realizuje.


V bazénu pluje model vily, kterou Fránkův ateliér momentálně realizuje


Další instalace se jmenují Perská věž, Pohyb v architektuře – tu na vernisáži doprovázelo taneční vystoupení –, Bílá dutina a Bludiště. Poslední jmenovaná představuje určitý ústupek kurátora architektovi. Sestává totiž z modelů Fránkových předchozích realizací, včetně obou kostelů bratrské církve (jejich recenzi najdete v Relaxu z 27. listopadu a 23. prosince loňského roku – pozn. red.) i méně známých, dosud nerealizovaných prací – z nich je třeba připomenout minimálně parkovací dům na zámeckém návrší v Litomyšli, bytový dům v ulici U Milosrdných v centru Prahy a komplex sociálního bydlení pro Šluknov.


Na své si přijdou i fanoušci klasických architektonických výstav, modely starších prací kanceláře jsou nainstalovány v originální Fránkově modulární nábytkové struktuře Ecobox ve vstupní místnosti

Ovšem i tyto projekty, reprezentovány modely, jsou integrovány do většího výstavního celku, jenž vytváří Fránkova nábytková struktura. Modulární systém, jehož základní prvek je krychle o hraně 40 cm, vymyslel architekt v loňském roce a je ke koupi pod názvem Ecobox.


FAKTA:

Útroby architektury, Zdeněk Fránek www.franekarchitects.cz

Dům umění města Brna www.dum-umeni.cz

Kurátor výstavy: Rostislav Koryčánek

Příprava objektů: Zdeněk Fránek, Miroslav Kukrál, Adam Lukačovič Projekce: Dana Raková, Miroslav Kukrál Zvuková instalace: Karel Štulo Instalace: Paul Lerch, Ladislav Mirvald, Sukhtseren Tsetsegee, Miloš Měřínský, Svatopluk Máša

Velkorozměrovým instalacím vévodí rozhledna s dřevěnou konstrukcí a zrcadlovým povrchem, na jejíž vrchol můžete vystoupat po vnitřním žebříku a nadýchat se vůně dřeva. Je nejdůležitějším objektem výstavy nejen proto, že stojí v největším a nejvyšším prostoru a sama je rozměrově největší. Propojuje podlahu a strop. Přesněji koberec a světlík. A ještě přesněji – les a nebe. Její tvar a povrch umožňují plynulé sklouznutí světla nebe až do temnoty lesa.


Hlavní objekt celé instalace představuje rozhledna, která symbolicky propojuje nebe (světlík) a les (koberec )


Rozhledna je rozebratelná a po skončení výstavy bude realizována v krajině. Možná větší pozornost ale zasluhuje koberec, který se ve fasádě rozhledny zrcadlí. Jeho struktura vznikla natažením a deformací obrazu lesa.


Struktura koberce vznikla natažením a deformací obrazu lesa


Představuje počátek Fránkova nového hledání, jak lépe včlenit novostavby do existujících prostředí, ať už přírodních, nebo umělých. Stejně jako jeho předchozí pokusy na podobné téma může i tato Fránkova snaha vyvolávat úsměv, já se ale velmi těším na to, kam architekta toto uvažování v následujících letech přivede.

Tvůrce prostorů s emocí


Neutuchající Fránkův zájem o nové technologie nejlépe demonstruje instalace s názvem Bílá dutina. Její geometrie i realizace působí naprosto samozřejmě, což u podobně komplexních a rozměrných instalací zdaleka není samozřejmé. Nejen Bílá dutina jasně svědčí o tom, že byla výstava navržena na míru prostoru Domu umění, ale tak, aby mohla být s mírnými úpravami následně představena i jinde. Výstava je dílem poměrně početného kolektivu, který čítá desítky osob. To je jeden z typických znaků Zdeňka Fránka, který podobně jako architekt Martin Rajniš (autor např. nové poštovny na Sněžce – pozn. red.) dokáže pro své realizace nadchnout rozsáhlé týmy mladších spolupracovníků. 


Bílá dutina představuje na první pohled jedonduchou záležitost, ale její výroba jednoduchá rozhodně nebyla.


V doprovodném textu k výstavě zavádí Rostislav Koryčánek pro popis práce Zdeňka Fránka termín „prostorový vír“, který mu umožňuje najít konzistenci myšlení i u projektů s formálně velmi odlišným výsledkem. Je to přesný postřeh. Zdeněk Fránek představuje jednoho z mála romantiků na české architektonické scéně, pro kterého je tvorba prostorů s potenciálem výrazného emocionálního zážitku vším. Tento způsob práce ho vede do spousty slepých uliček, ale také tam, kam se racionálně uvažující člověk nikdy nepodívá. Pokud byste se chtěli o tvorbě Zdeňka Fránka dozvědět víc, ideální bude navštívit prohlídku výstavy vedenou kurátorem i autorem 12. ledna 2012. 


Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz