Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Spící švýcarské účty s miliardou: má je nejméně osm Čechů. Zřejmě i slavný choreograf s manželkou

Česko

  4:00aktualizováno  18:19
CURYCH/PRAHA - Když ve středu zveřejnili seznam více než 2600 "spících účtů" ve švýcarských bankách, server, na kterém se seznam nacházel, kvůli obrovskému zájmu totálně zkolaboval. Lidé z celého světa hledali jména svých příbuzných, na účtech je totiž 44 milionů švýcarských franků (1,1 miliardy korun). Mezi jmény je nejméně osm Čechů, kteří mají devět bankovních kont.

Ivo Váňa Psota byl český světově uznávaný tanečník, choreograf, baletní režisér a pedagog. foto: Repro ČT

Tři české účty jsou napsány na jméno Iban Psota a Nina Psota. U místa bydliště je uvedeno Buenos Aires, Argentina. Iban je zřejmě překlep (ve španělštině toto jméno existuje), nejspíš jde o účty slavného choreografa a baletního sólisty Ivo Váni Psoty a jeho manželky Niny. V bance má každý z nich svůj účet a jeden společný.

Švýcarské banky zveřejnily seznam ‚spících účtů‘. Jsou na nich stovky milionů

Ivan Psota se narodil v roce 1908 v Kyjevě, ale brzy se rodina přestěhovala do Přerova, kde měla maminka Anna taneční školu. „Tam Ivan a jeho setra Ljuba získali základy. Ivan byl velmi nadaný, takže mu v roce 1926 nabídl brněnský šéf Jaroslav Hladík sólistickou smlouvu, kterou přijal,“ vyprávěla v dokumentu ČT Mistr teatroložka Eugenie Dufková.

Později se stal uměleckým šéfem brněnského Národního divadla, kde přijal pseudonym Ivo Váňa Psota. V Brně si po vzoru své matky otevřel také baletní školu. V roce 1932 dostal angažmá v Ballet Russe de Monte Carlo, se kterým absolvoval turné po celé Evropě, USA, Kanadě a Mexiku. V roce 1936 se vrátil opět do Brna, kde ho také zastihla okupace. V roce 1941 získal po dlouhém úsilí povolení okupačních úřadů vycestovat do USA, kde nejprve dostal angažmá v newyorské Metropolitní opeře a posléze přešel znovu k Ballet Russe. Stal se zástupcem ředitele souboru a absolvoval s ním úspěšné turné po celém americkém kontinentě.

Zemřel po hádce s baletním sólistou

Do Československa se vrátil v roce 1947, kdy opět získal post uměleckého šéfa baletu Národního divadla v Brně. Psota zemřel v únoru 1952 na následky mozkové příhody. Konto u švýcarské banky si zřejmě založil během zhruba ročního působení v Teatro Colón Buenos Aires, kde dokonce dostal nabídku stát se šéfem tohoto slavného baletu. Psota se však chtěl vrátit domů.

Psota prožil krátkou, ale skvělou kariéru.

Děti Psota pravděpodobně neměl. „Muži na něj žárlili, k ženám byl strašně galantní. On byl několikrát zamilovaný do žen, ale nebylo to u něj, jako to u jiných mužů bývá,“ vysvětlila balerína Jiřina Šlezingrová. Psotova závěť zní ve prospěch jeho ženy Niny Psotové, rozené Konstantinovič.

Psotův bratr Vladimír byl v roce 1940 za ilegální činnost v polovojenské organizaci Obrana národa zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde následujícího roku zemřel. Jeho sestra Ljuba, která se provdala za dirigenta Rudolfa Kvasnicu, byla rovněž tanečnicí a sólistkou brněnského baletu, po Psotově odchodu k Ballet Russe vedla i bratrovu taneční školu. Zemřela v roce 1985.

Není tedy jasné, zda má někdo na obsah zmiňovaných účtů nárok.

Píše se předposlední den roku 1938. V Brně je poprvé uveden Prokofjevův balet...
Ivo Váňa Psota na portrétní fotografii.

Bezpečnostní schránka s neznámým obsahem

Další „spící“ český účet je psán na jméno Jindrich (zřejmě Jindřich) Choleva z Prahy 143 00. Z veřejných zdrojů lze vypátrat, že se jakýsi Jindřich Choleva, narozený v Dehylově v roce 1907, stal objektem zájmu ostravské StB. Stejné jméno lze najít i u knihy z roku 1959 Odvodnění měst, kanalisace a čistírny, kde je uveden jako redaktor.

Znáte majitele?

Znali jste nebo znáte někoho z majitelů nebo příbuzných vlastníků českých spících účtů? Napište nám na email internet@lidovky.cz.

Dalším jménem na seznamu je Jaroslav Eger. Muž stejného jména se podílel v roce 1909 na vzniku české zednářské lóže a působil jako první pokladník spolku.

Další české účty jsou na jména Hermann Pollak a Anna Lagus Pollak. U jména Lilli Werner je pak uvedeno bydliště Brünn - tedy Brno. Ta je majitelkou bezpečnostní schránky s neznámým obsahem. Další jméno je Wilhelm Furdik sen., u kterého je psána česká národnost, bydliště ve Švýcarsku. Naopak švýcarská národnost a české bydliště je u jména Margarethe Fleischer.

V seznamu je i slovenské jméno Rudolf Dusek z Bratislavy. Československý původ mohou teoreticky mít i účty se jmény Ludvika Sedlakova, Alois Stecher, Margr. Stiastny, Rose Sklar, Vera Pavec Semrov, Jakob Hasler či Robert Lepek. U nich nejsou uvedeny žádné další podrobnosti. Českých účtů může být více, mnoho desítek kont je označeno pouze číslem.

Nátlak židovských organizací

Seznam byl zveřejněn ve středu na základě nové legislativy, která vstoupila v platnost v lednu. „Zveřejnění této informace je posledním pokusem bank znovu navázat kontakt se zákazníkem,“ řekl generální ředitel Švýcarské bankovní asociace Claude-Alain Margelisch. „Pro banky pak tento nový předpis vytváří právní jistotu pro nakládaní se spícím majetkem,“ dodal.

Na seznam budou každoročně přidávána nová jména majitelů účtů, kde není žádný pohyb nejméně 60 let. Žádost o získání peněz z účtu se musí podat rok od zveřejnění. Podle asociace může trvat týdny až měsíce, než banky žádost posoudí. Mohou také požadovat zaplacení nákladů po žadatelích, kteří podají zjevně neopodstatněnou žádost.

Spící účty jsou ve Švýcarsku citlivým tématem od 90. let, kdy Světový židovský kongres spustil kampaň, aby banky vrátily majetek obětí holokaustu. Pod tlakem židovských organizací a americké vlády souhlasily velké švýcarské banky v roce 1998 s tím, že vyplatí celkem 1,25 miliardy dolarů, aby urovnaly obvinění, že peníze z neaktivních účtů odvedly a že dělaly obstrukce dědicům, kteří pátrali po penězích svých příbuzných.