Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na svých webových stránkách zveřejnil, že vyhledávací systém eBadatelny.cz bude v testovacím provozu do konce léta. I přístup zdálky bude ale podléhat pravidlům a registraci.
Zatím systém nabídne zhruba 300 000 skenů, k nimž přibudou některé další z celkem „17 kilometrů archiválií ABS“, uvedl ústav.
Obraz estébáka, který nelituje, že utýral faráře Toufara |
Podrobnosti k dálkovému přístupu chce ústav pro studium totality zveřejnit ve čtvrtek na tiskové konferenci. Podle ústavu jde o počin, na který odborná veřejnost léta čekala.
„Dálkový přístup samozřejmě nezpřístupňuje celý Archiv bezpečnostních složek, to by nešlo. Ten archiv je příliš velký. Na dálku bude přístupný malý zlomek, ale ten znamená 300 000 skenů, což je poměrně dost na prohlížení. Navíc jsou to vybrané fondy z těch nejzajímavějších a veřejností nejčastěji vyžadovaných,“ řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.
Archiváři ABS mají evidenci, kdo jaké archiválie si žádá, i s ohledem na to fondy zpřístupnili. K dispozici budou dvě části fondu, který se nazývá Sekretariát Federálního ministerstva vnitra. Fond obsahuje například materiály ze schůzí bezpečnostního kolegia ministra vnitra či informační zprávy rozvědky a kontrarozvědky. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ komentovala na webu ústavu ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.
Veřejnost si z domova bude moct prohlédnout rovněž i fondy Velitelství Státní bezpečnosti a Kabinet StB materiálů, kde může najít například opatření přijímaná v souvislosti s únorem 1948 nebo dokumenty, které mapují, jak se bezpečnostní složky chovaly po úmrtí někdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
‚Naprosto oddaná‘ Jitka Frantová. Zemanem vyznamenaná agentka pomáhala StB s Werichem i Kačírkovou |
Kromě množství textu si budou moct lidé prohlédnout i fotografie, třeba snímky dokumentující stavbu Berlínské zdi. „Některé z nich zřejmě ani nebyly zveřejněny, nebo unikátní fotografie ze špionážních balónů, které k nám byly vysílány západními státy v době studené války,“ uvedl Ryjáček.
Ne každý, kdo má internet, se ale podle Ryjáčka bude moct do archiválií hned podívat. „Ve chvíli, kdy se zpřístupňují citlivé materiály, které zároveň podléhají ochraně osobních údajů, tak není možné, aby to bylo anonymně přístupné,“ odpověděl.
Znamená to, že žadatel o dálkové připojení musí alespoň jednou fyzicky navštívit archiv v Praze nebo u Brna, prokázat se občanským průkazem a zaregistrovat. Teprve pak získá přístupové kódy, každého zájemce musí archiv evidovat.
„Archiv musí vědět komu co zpřístupňuje, jsou to materiály stále živé a citlivé,“ dodal mluvčí. Zda by historikové - specialisté mohli v těchto fondech najít ještě něco převratného, Ryjáček nepředpokládá. Laické veřejnosti ale může poskytnout dobrý přehled o novodobé historii.
