Někdy je zřejmé, na které straně je pravda

Žádal jsem nedávno v tomto sloupku vysvětlení a dostalo se mi ho. Zastával jsem se dvou slov: pravda a láska. Pan Miloš Veselský mi odpověděl, že pravd je víc. Pravda levice a pravda pravice, pravda věřících a pravda ateistů. Souhlasím s panem Veselským i když si myslím, že věc je trochu složitější: pravda poctivých lidí a pravda tunelářů, pravda židů a pravda těch co skandují heil Hitler, a tak podobně. Někdy totiž je, pane Veselský, zcela zřejmé na které straně pravda a láska jsou a na které ne. I v tom bychom se nejspíš shodli. Vy se však se zastáváte termínu „pravdoláskaři“ a s chutí jste ho použil. Slova pravda a láska jsou dnes v politice používána jako nadávka, a to mně vadí. Žijeme v době kdy se hodnoty převracejí. Ve sdělovacích prostředcích zaznívají slova, která byla dřív vyhrazena resturacím čtvrté kategorie, ale člověk aby se pomalu styděl vyslovit slova pravda a láska na veřejnosti. Tak jako není slušné uznávat kolektivní vinu, není ani slušné ocejchovat tímto levným způsobem všechny, kteří tyto dvě hodnoty vyznávají. Ne každý tato slova zneužívá, ale posměšné označení nás hází všechny do jednoho sáčku.