V polovině 80. let byl odsouzen za devítinásobnou vraždu a jedenáct pokusů k doživotnímu trestu. Včera vrchní zemský soud ve Stuttgartu rozhodl o jeho předčasném propuštění z věznice, protože už pro společnost nepředstavuje hrozbu. Šestapadesátiletý Christian Klar, bývalý člen německé teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF), vyjde na svobodu 3. ledna příštího roku. Stane se tak 26 let poté, co byl zadržen.
Klar byl členem takzvané druhé generace RAF, jejíž aktivita vyvrcholila sérií atentátů v roce 1977. Mimo jiné smrtelně postřelil bankéře Jürgena Ponta, účastnil se útoku na spolkového prokurátora Siegfrieda Bubacka a byl také při únosu šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse-Martina Schleyera. Těmito akcemi chtěla skupina docílit propuštění zakladatelů RAF Andrease Baadera, Gudrun Ensslinové a dalších. To se jim však nepodařilo.
Případ Christiana Klara vždy vyvolával bouřlivé debaty. Na rozdíl od svých někdejších spolubojovníků totiž nad svými činy nikdy nevyjádřil lítost. I ve vězení patřil k ortodoxnímu křídlu skupiny. V roce 2001 byl v televizním rozhovoru dotázán, zda necítí vinu nebo lítost vůči obětem a jejich rodinným příslušníkům. „Přenechávám druhé straně její pocity, které respektuji, ale nesdílím,“ odpověděl tehdy Klar. To byl také důvod, proč mu spolkový prezident Horst Köhler loni v květnu odmítl udělit milost. Po společném setkání totiž hlava německého státu došla k názoru, že Klar není schopen kriticky reflektovat svou násilnou minulost.
Včerejší rozhodnutí soudu vyvolalo v Německu odmítavé reakce. Bavorská ministryně spravedlnosti Beate Merková ho kritizovala s tím, že „Klar se nikdy nedistancoval od zločinecké činnosti RAF“. Michael Buback, syn zavražděného generálního prokurátora, na Klara apeloval, aby konečně prozradil, kdo byl autorem smrtelných výstřelů na jeho otce. Okolnosti vraždy Siegfrieda Bubacka jsou totiž dodnes zahaleny nejasností.
Kam z vězení?
Do chvíle, kdy vyjde na svobodu, ještě zbývá několik týdnů, na stole už ale Klarovi leží jedna pracovní nabídka. Claus Peymann, intendant divadla Berliner Ensamble, nabídl Klarovi už v roce 2005 pozici jevištního technika. Kromě Klara dosud ve vězení zůstává další bývalá členka RAF Birgit Hogefeldová. Propuštěna může být nejdříve v roce 2011.
Frakce Rudé armády byla extrémně levicovou organizací, jež se násilně snažila změnit společenské uspořádání v západním Německu. Během své existence v letech 1970 až 1998 zabila více než tři desítky lidí, většinou se jednalo o představitele politiky, průmyslu či armády. Podle jmen svých zakladatelů Andrease Baadera a Ulrike Meinhofové bývá organizace někdy nazývána skupina „Baader-Meinhofová“.
Klar byl členem takzvané druhé generace RAF, jejíž aktivita vyvrcholila sérií atentátů v roce 1977. Mimo jiné smrtelně postřelil bankéře Jürgena Ponta, účastnil se útoku na spolkového prokurátora Siegfrieda Bubacka a byl také při únosu šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse-Martina Schleyera. Těmito akcemi chtěla skupina docílit propuštění zakladatelů RAF Andrease Baadera, Gudrun Ensslinové a dalších. To se jim však nepodařilo.
Případ Christiana Klara vždy vyvolával bouřlivé debaty. Na rozdíl od svých někdejších spolubojovníků totiž nad svými činy nikdy nevyjádřil lítost. I ve vězení patřil k ortodoxnímu křídlu skupiny. V roce 2001 byl v televizním rozhovoru dotázán, zda necítí vinu nebo lítost vůči obětem a jejich rodinným příslušníkům. „Přenechávám druhé straně její pocity, které respektuji, ale nesdílím,“ odpověděl tehdy Klar. To byl také důvod, proč mu spolkový prezident Horst Köhler loni v květnu odmítl udělit milost. Po společném setkání totiž hlava německého státu došla k názoru, že Klar není schopen kriticky reflektovat svou násilnou minulost.
Včerejší rozhodnutí soudu vyvolalo v Německu odmítavé reakce. Bavorská ministryně spravedlnosti Beate Merková ho kritizovala s tím, že „Klar se nikdy nedistancoval od zločinecké činnosti RAF“. Michael Buback, syn zavražděného generálního prokurátora, na Klara apeloval, aby konečně prozradil, kdo byl autorem smrtelných výstřelů na jeho otce. Okolnosti vraždy Siegfrieda Bubacka jsou totiž dodnes zahaleny nejasností.
Kam z vězení?
Do chvíle, kdy vyjde na svobodu, ještě zbývá několik týdnů, na stole už ale Klarovi leží jedna pracovní nabídka. Claus Peymann, intendant divadla Berliner Ensamble, nabídl Klarovi už v roce 2005 pozici jevištního technika. Kromě Klara dosud ve vězení zůstává další bývalá členka RAF Birgit Hogefeldová. Propuštěna může být nejdříve v roce 2011.
Frakce Rudé armády byla extrémně levicovou organizací, jež se násilně snažila změnit společenské uspořádání v západním Německu. Během své existence v letech 1970 až 1998 zabila více než tři desítky lidí, většinou se jednalo o představitele politiky, průmyslu či armády. Podle jmen svých zakladatelů Andrease Baadera a Ulrike Meinhofové bývá organizace někdy nazývána skupina „Baader-Meinhofová“.
