Příspěvek solidarity je v současnosti vypočítáván jako 5,5 procenta daně z příjmu fyzických osob a korporací. Ročně plyne díky němu do federální kasy zhruba 12 miliard eur. Tato daň byla zavedena v roce 1991 a původně měla být vybírána pouze rok. S krátkou přestávkou však platí dodnes.
S tím ostře nesouhlasí německý Svaz poplatníků daní. Jeho předseda Karl Heinz Däke upozorňuje na skutečnost, že příspěvek je pouze doplňkovým a přechodným příjmem státního rozpočtu. Podle Däkeho je proto otázkou, zda ho vůbec lze vybírat tak dlouho a zda to neodporuje ústavě. Svaz poplatníků daní už v tomto směru podal stížnost u Ústavního soudu.
Podobného názoru jsou však i mnozí členové vládních CDU a CSU. Podle včerejšího vydání deníku Handelsblatt se poslanecká frakce konzervativců shodla na zrušení příspěvku solidarity. Jak řekl listu Otto Bernhardt (CDU), měla by být daň postupně zrušena v příštím volebním období.
Mluvčí frakce CDU/CSU ale včera tuto informaci korigovala: „Nedošlo k žádnému usnesení o tom, že by v tomto nebo příštím volebním období měla být reformována daň z příjmu nebo zrušen příspěvek solidarity,“ uvedla mluvčí.
Podle Wolfganga Böhmera (CDU), premiéra východoněmeckého Saska-Anhaltska, je možné, že bude příspěvek snížen. „Německo si ale v současnosti nemůže dovolit tuto daň zrušit,“ uvedl Böhmer pro televizi ARD.
Příspěvek solidarity byl zaveden jako součást tak zvaného Paktu solidarity, jehož cílem bylo vyrovnat sociální a ekonomickou úroveň mezi východem a západem Německa. Mnozí politici ze západní části země však tento mechanismus kritizují s tím, že příliš zvýhodňuje nové spolkové země. V jeho důsledku tak „východ bohatne a západ chudne“. Podle týdeníku Der Spiegel získalo východní Německo od sjednocení finanční podporu ve výši 1500 miliard eur.
„Jsme občané druhé kategorie“
I 17 let po sjednocení země se většina východních Němců cítí jako občané druhé kategorie. Vyplývá to z výzkumu, který si nechala zpracovat televize N24. Zhruba tentýž počet západních Němců naopak žádné znevýhodňování svých východních spoluobčanů nepozoruje.
Němci z obou částí země se však shodnou v jednom: jsou rádi, že žijí ve sjednoceném Německu. Joachim Gauck, zakladatel Úřadu pro dokumentaci Stasi, pro včerejší Nordwest-Zeitung připomněl, že východní Němci prožili v diktatuře 56 let. „Mnozí mají proto ze svobody spíše strach, než aby se z ní radovali,“ uvedl Gauck.
