V Severním Porýní-Vestfálsku zasahuje 150 policistů v Dortmundu, Duisburgu, Düsseldorfu a v dalších městech. Razie podle státního zastupitelství směřuje proti třem mužům. Jsou podezřelí, že se od loňského ledna snažili mezi mladými německými muslimy získávat nové členy nebo alespoň podporovatele teroristické skupiny Islámský stát (IS). Jeden z podezřelých také podle prokuratury IS finančně a logisticky podporoval.
Německá policie zatkla jednoho z čelných bojovníků IS |
Jedním z podezřelých je podle WAZ Hasan C., který vedle cestovní kanceláře v Duisburgu provozuje také prostory pro výuku islámu. V nich se prý radikalizovala dvojice mužů, která v dubnu výbušninou zaútočila na sikhský chrám v Essenu.
Policisté zasahují také v Dolním Sasku, kde kontrolují byty příbuzných jednoho z kazatelů salafistického spolku Německojazyčný islámský kruh (DIK). Proti DIK provedla dolnosaská policie razii už v červenci, kdy zabavila materiály z mešity v Hildesheimu nedaleko Hannoveru. Tato mešita je považována za ústředí německého salafismu, tedy radikálního náboženského směru, který prosazuje návrat k raným formám islámu a dodržování přísného islámského práva šaría.
  |
Strana Merkelové: Buďme přísnější
Německá konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce tvrdší postoj státu vůči muslimským extremistům. Zemští ministři vnitra za CDU a CSU navrhují zákaz muslimských oděvů, které zcela zahalují obličej, a přísnější dohled nad financováním mešit a nad kazateli v mešitách, napsal ve středu berlínský deník Tagesspiegel.
‚Provokativní‘ akce Burkini? Francouzské Marseille žije kauzou muslimských plavek |
Diskuze o zákazu burek, tedy ženských oděvů zahalujících celé tělo včetně obličeje, se v Německu vede už delší dobu. Zákaz navrhovaly bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) i populistická Alternativa pro Německo (AfD), podle nichž tento oděv není v souladu s německou kulturou. Političky z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a ze sociální demokracie (SPD) zase burky označovaly za symbol ponižování žen.
Nyní představitelé CDU/CSU mluví i o lepší kontrole financování mešit. Úřady by podle nich měly zajistit, že peníze pro muslimské modlitebny nebudou proudit od extremistických organizací. Radikální imámy, kteří šíří nenávist vůči nemuslimům, by Německo mělo podle politiků konzervativní unie důsledně vypovídat ze země.
Debatu o náboženském extremismu v Německu posílila červencová série krvavých útoků na jihu země. Dva z nich vyšetřovatelé hodnotí jako teroristické činy s islamistickým motivem: ve vlaku do Würzburgu napadl sedmnáctiletý Afghánec nožem pět lidí a zranil je, na hudebním festivalu v Ansbachu odpálil odmítnutý syrský žadatel o azyl výbušninu v batohu a zranil 15 lidí, sám zemřel.
