Napsal to dnes německý deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na dopis ministrů vnitra Německa a Francie. O jejich návrhu mají příští čtvrtek jednat ministři vnitra Evropské unie. Definitivní rozhodnutí ale podle Dánska, které sedmadvacítce předsedá, nepadne dříve než v červnu.
Výzvy k obnovení kontrol zaznívají často především z Francie, která se potýká s přílivem uprchlíků z Afriky a z Asie. Server EUobserver k této iniciativě poznamenal, že tak Berlín nabídl pomocnou ruku francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu před nadcházejícími volbami nové hlavy státu. Boj proti ilegálním přistěhovalcům totiž patří k ústředním tématům jeho kampaně za znovuzvolení, píše ČTK.
Předvolební téma
To ale s odvoláním na vládní kruhy popřel Süddeutsche Zeitung. Německo prý podle nich usiluje o to, aby se o kontrolách na hranicích rozhodovalo na národní úrovni, a ne v Bruselu, kde se už delší dobu diskutuje o úpravách schengenské dohody.
SchengenSoučástí schengenského prostoru je nyní 26 zemí včetně Česka, které spolu s dalšími východními státy EU do něj vstoupilo na konci roku 2007. Kromě unijních států s výjimkou Irska, Británie, Kypru, Bulharska a Rumunska ho tvoří i Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.  Hraniční kontroly zmizely o půlnoci z 20. na 21. prosince 2007. |
Ta v současnosti umožňuje, aby členské státy dočasně obnovily kontroly na hranicích jen ve výjimečných situacích, jako jsou rizikové sportovní akce nebo vrcholné mezinárodní konference. Za normálních okolností mohou lidé uvnitř Schengenu cestovat, aniž by na hranicích podstupovali prohlídky.
Vstupu nežádoucích osob mají bránit kontroly na vnější hranici schengenského prostoru, kvůli čemuž značným výhradám v poslední době čelí především Řecko, přes které proniká do EU množství nelegálních přistěhovalců. V souvislosti s ním mluvil německý ministr vnitra Friedrich o obnovení vnitřních kontrol už dříve.
Namátkové kontroly na hranicích obnovilo loni na několik měsíců Dánsko. Stalo se za to terčem ostré kritiky ostatních členských zemí, včetně Německa.
