Německá kancléřka Angela Merkelová podle něj očekává, že lisabonská smlouva vstoupí v platnost do konce tohoto roku.
"Požadavky Česka jsou do procesu vnášeny velmi pozdě," zdůraznil dnes na tiskové konferenci v Berlíně Wilhelm. Mluvčí odkázal na rozhovory, které vede švédské předsednictví EU s českou vládou.
Z nich mají vzejít návrhy dalšího postupu 27 členských zemí EU ve sporu s českým prezidentem Václavem Klausem, poznamenal Wilhelm. Ten také řekl, že o smlouvě se vyjednávalo od roku 2007 a české požadavky v ní už byly zohledněny.
České zdržování
Česká republika je poslední členskou zemí EU, kde ještě lisabonská smlouva nebyla ratifikována. Chybí přitom už jen podpis prezidenta Klause, který podle mnoha evropských pozorovatelů ratifikaci záměrně zdržuje.
Klaus požaduje dodatečné garance, které mají znemožnit případné majetkové nároky vysídlenců z poválečného Československa na základě charty lidských práv EU. Evropská legislativa by totiž podle Klause v tomto případě umožňovala obejít české soudy.
Po druhé světové válce byly na základě takzvaných Benešových dekretů zbaveny občanských práv až tři miliony sudetských Němců a jejich majetek Československo vyvlastnilo.
Česká republika by si případně mohla vymoci podobnou výjimku z uplatňování Listiny základních práv EU jako Polsko nebo Velká Británie. Garance v podobě protokolární poznámky by mohly být připojeny například ke smlouvě o přistoupení Chorvatska k EU. Do té doby by ale musela lisabonská smlouva vstoupit v platnost.
