„Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,“ řekl de Maiziére. „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků,“ dodal.
De Maiziére se v rozhovoru vrátil k pondělní schůzce unijních ministrů vnitra, kteří jednali o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi jednotlivé země EU na základě kvót, na řešení se však nedohodli. Podle německého ministra s příslušným plánem Evropské komise souhlasila velká většina států, proti byla „nesolidární menšina“.
Ministři vnitra EU se na povinných kvótách pro uprchlíky neshodli |
„Předseda Juncker ani komise si podobné věci není vědoma,“ prohlásil o něco později Schinas. Připomněl také, že k takovému kroku chybí jakýkoli právní rámec. Dohody o partnerství a operační programy pro nynější finanční období 2014 až 2020 neumožňují měnit rozdělení peněz.
Také Merkelová s krácením peněz pro země odmítající běžence nesouhlasí. „Hrozby podle mě nejsou správnou cestou k dohodě,“ řekla německá kancléřka novinářům. „Vždy, když jsme v Evropě měli rozdílné názory, a tentokrát to skutečně není poprvé, vedli jsme rozhovory, často velmi dlouho, a vždy jsme tak dosud nalezli řešení. A to mě naplňuje optimismem, i když je to nyní velmi obtížné a je třeba překonat ještě větší překážky,“ uvedla.
Sobotka: vydírání není možné
Naopak vicekancléř Sigmar Gabriel naznačil ochotu diskutovat o omezení evropských peněz pro země odmítající běžence. „Není možné, aby se všechny země hlásily, když se rozdělují peníze, ale nikdo se nepřipojil, když jde o to převzít odpovědnost,“ řekl novinářům.
Nelze ustoupit, uprchlické kvóty přijmout nemůžeme, řekl Sobotka |
Česko se proti spekulacím o omezení přístupu k fondům už dříve ohradilo. „Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů, tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně,“ prohlásil na počátku září premiér Bohuslav Sobotka.
Gabriel také ostře kritizoval neúspěch pondělní schůzky unijních ministrů vnitra k možnému rozdělení běženců mezi země EU. „Evropa se včera (v pondělí) zase jednou zesměšnila,“ prohlásil. „Těch 160 tisíc uprchlíků, kteří by měli být v Evropě rozmístěni, jsou ve skutečnosti jen kapkou vody na rozpáleném kameni. Jen za uplynulý měsíc k nám (do Německa) přišlo víc než 100 tisíc běženců,“ uvedl vicekancléř.
Nedostatek solidarity v unii?
S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegradské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie a další země.
Šéf poslanců německé vládní sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann řekl, že ho velmi zklamal nedostatek solidarity v unii. Podle něj není možné s řešením situace otálet a očekávat, že se vyřeší sama od sebe. „Evropa nemůže uprchlickou krizi vysedět. Musí se jednat, a to teď,“ řekl.
De Maiziére v ZDF rovněž podotkl, že pokud bude EU řešit situaci s běženci až v Německu, v Rakousku nebo v Maďarsku, je to příliš pozdě. „Příčiny problémů jsou v krizových oblastech, v Turecku a v Řecku. A to, že Řekové jednoduše posílají běžence dál do střední Evropy, to musí okamžitě přestat. A teprve včera (v pondělí) jsem od řecké přechodné vlády slyšel, že jsou ochotni tento proud uprchlíků zastavit,“ řekl.
