Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vyhlazení českých obcí mě naplňuje studem, napsal německý prezident

Svět

  13:49aktualizováno  17:15
BERLÍN/PRAHA - Německo si je vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách, sdílí bolest nad obětmi. V dopise k 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků to prezidentu Václavu Klausovi napsal jeho německý protějšek Joachim Gauck.

Sousoší 82 lidických dětí, jež nacisté zavraždili v koncentračním táboře v Chelmnu. foto: Lidové noviny

Teroristické činy při vyhlazení českých obcí ho naplňují hlubokým zármutkem a studem, uvedl. Dopis zveřejnil tiskový odbor prezidenta.

Dopis německého prezidenta Joachima Gaucka

Vážený pane prezidente,

           Česká republika si připomíná v těchto dnech vyhlazení Lidic a Ležáků, zastřelení jejich mužů a zavlečení a zavraždění žen a dětí. Chtěl bych ujistit Vás i český národ, že bolest nad obětmi sdílíme a že soucítíme s přeživšími, z nichž někteří ještě jsou mezi námi.

           70. výročí odvážného atentátu na Hitlerova místodržitele v Praze a jednoho z hlavních viníků za Holocaust, Reinharda Heydricha, je také důležitým památným dnem. Za smrtí Reinharda Heydricha následovala krutá msta nacistického režimu s nesčetnými obětmi.

           Brutální masakry Lidic a Ležáků se navždy vtiskly do kolektivní paměti lidstva. Na nelítostné zločiny a nevýslovné utrpení, které Němci spáchali na lidických a ležáckých mužích, ženách   dětech, nikdy nezapomeneme. A v paměti uchováme také vzpomínku na odvahu Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Valčíka, Jana Hrubého, Jaroslava Švarce, Josefa Bublíka a jejich pomocníků. Jejich život a jejich odpor proti okupaci a brutální diktatuře jsou povzbuzením pro náš vlastní život. Svět potřebuje takové příklady.

           Vážený pane prezidente, myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti. Proto musí být nejvyšším přikázáním veškerého politického jednání zabránit opakování války a teroru.

           Zločinné plány nacistického teroristického režimu, aby se navíc z paměti lidstva vymazala dokonce i jména obcí, se nenaplnily. Lidice žijí dále. Jméno Lidice si zvolily obce po celém světě, umělci jako Bohuslav Martinů nebo Heinrich Mann se chopili martyria Lidic a uchovali vzpomínku na osud obětí.

           To, že hrubé násilí nezvítězilo, nás naplňuje nadějí.

           Hrůzy druhé světové války vycházející z Německa zanechaly hluboké rány. Máme však i naději, protože Němci a Češi jsou dnes partnery a přáteli ve svobodné a sjednocené Evropě, která se cítí být zavázaná lidským právům a svobodě. Jsme za to hluboce vděční. Doufám, že nás společné vzpomínání na události před 70 lety ještě dále sblíží.

           S přátelským pozdravem

           Joachim Gauck v.r.

Lidice jsou v Česku považovány za jeden ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili v červnu 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických občanů s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

ČTĚTE TAKÉ:

V obci bylo tehdy zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře.

Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Odpověď českého prezidenta

Vážený pane prezidente,

            velmi pozorně jsem si přečetl Váš dopis k 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha a následné tragédii obyvatel Lidic, Ležáků a tisíců dalších českých vlastenců v tehdejším nacistickém Protektorátu Čechy a Morava.

            Tohoto dopisu od Vás, jako politika s vysokou morální autoritou ve své zemi, si velmi vážím. Považuji ho za silný výrok o tragické době okupace a zločinech nacismu. Váš dopis je pozitivním gestem vůči naší zemi.        

            Velmi si cením Vaší snahy dát nový impuls k překonání zbytků nedůvěry, které ve veřejnosti na obou stranách naší společné hranice přetrvávají. 

Vážený pane prezidente,

            ujišťuji Vás, že i mně leží na srdci co nejlepší vztahy mezi našimi zeměmi, a proto jsem Váš dopis přijal jako významný signál k jejich dalšímu upevnění a prohloubení. Ještě jednou Vám za něj děkuji a budu se těšit na naši další spolupráci.

           Václav Klaus

Prohlášení německého prezidenta potěšilo ženu, která přežila Ležáky

Vyjádření německého prezidenta Joachima Gaucka o německé odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách potěšilo a překvapilo Jarmilu Doležalovou, která se sestrou jako jediná přežila vyhlazení Ležáků. Je to pomyslné zadostiučinění vůči obětem, sdělila.

"Jsem si vědoma toho, že současná generace našich západních sousedů nemá se zločiny proti lidskosti za druhé světové války nic společného. Jsem ráda, že žiji v této době, a děkuji Vám za Vaše gesto, je zbytečné, aby v lidech přetrvávaly falešné představy o zlých Němcích," uvedla.

Narodila se 13. listopadu 1939 jako Jarmila Šťulíková, její sestra Marie je o rok a půl mladší. Poté co Němci Ležáky zničili, všechny místní děti odvezli nejdříve do Pardubic a pak do dětského útulku do Prahy. Odtud putovaly do sběrného tábora v polské Lodži, kde sestry Šťulíkovy oddělili od ostatních jako vhodné k poněmčení. Ostatní děti z Ležáků později zahynuly v plynové komoře.

"Je to pomyslné zadostiučinění vůči obětem ležáckého údolí, vůči dětem, ženám, mužům i mé mamince, která byla zatčena ve věku 22 let, když čekala třetí dítě," dodala Doležalová. V Německu má přátele i dvě adoptivní sestry, s kterými je ve styku.

Přijala také nabídku německé strany, aby se 24. června, v den výročí vypálení Ležáků, zúčastnila s Marií Šupíkovou z Lidic, která má podobný osud, besedy v Norimberku. Bude se konat v místech, kde před 65 lety svědčila u norimberského tribunálu kvůli zločinu spáchanému v Lidicích.

Autoři: ,