Firma v západoněmecké spolkové zemi Bádensko-Württembersko zaslala devětačtyřicetileté ženě zpět podklady uchazečky i s životopisem. Ten se jí však vrátil i s poznámkou "Ossi" (výchoďák), jak se v Německu lidově a poněkud pejorativně označují Němci z takzvaných nových spolkových zemí.
Stěžovatelka Gabriela S., která pochází z východní části Berlína, od roku 1988 žije ve Stuttgartu. Soudce chtěla v procesu přesvědčit, že ji potenciální zaměstnavatel diskriminoval jako národnostní menšinu, a tudíž jí měl vyplatit odškodné.
Více než 20 let od pádu berlínské zdi však soud dospěl k názoru, že poznámku poukazující na něčí východoněmecký původ sice lze vnímat jako diskriminaci, ale nikoli jako diskriminaci zakázanou zákonem. Takovou je mimo jiné právě diskriminace na základě etnického původu.
Čtěte více: |
"Etnickým původem se rozumí víc než jen regionální původ," vysvětlil dnes předsedající soudce. Kromě přiřazení k někdejšímu teritoriu komunistické NDR totiž "výchoďáci" nevykazují další společné znaky, které činí určité společenství etnikem. Patří k nim například společné tradice, jazyk, náboženství, styl oblékání nebo kuchyně.
Žalovaný zaměstnavatel při dnešním projednávání případu tvrdil, že důvodem odmítnutí žádosti o práci nebyl původ, nýbrž nedostatečná kvalifikace a počítačová gramotnost uchazečky i nesprávně vyplněná žádost.
Gabrielu S. dnes u soudu zastupoval právník, protože jeho mandantku prý zmáhal obrovský mediální zájem o její proces.
