„Francie dosud byla v Evropě ve své válce proti teroru téměř osamocená. Po útocích vyvstává otázka, zda by vyjádření solidarity od evropských partnerů neměla jít dál než jen ke slovním vyjádřením,“ uvádí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Po útocích z 11. září 2001 se Německo rozhodlo, že musí svou bezpečnost bránit i pod Hindúkušem. Nyní si musí položit otázku, zda není nutné bránit bezpečnost Evropy na syrské půdě - po boku Francie,“ napsal list.
Speciální nedělní vydání. Francouzský tisk odráží smutek po útocích |
Žádost o pomoc NATO
Server Spiegel Online ve svém komentáři konstatuje, že situace po atentátech v Paříži je velmi podobná té po útocích na Světové obchodní středisko v New Yorku v roce 2001. Podle serveru by tak Francie mohla požádat Severoatlantickou alianci o vojenskou podporu v boji proti IS, stejně jako to udělaly Spojené státy v boji proti hnutí Taliban.
„I kdyby nepřišla žádost o pomoc NATO, mohly by útoky v Paříži vést k zapojení německé armády do boje proti IS,“ píše deník Bild. Podle něj v zemi stoupá připravenost k bojovému zásahu proti teroristické skupině, svaz vojáků v záloze už vyzval k přijetí nové vojenské strategie pro území Sýrie a Iráku.
Solidarita s Francií je všudypřítomná. Budovy září barvami Francie |
Tvrdá tvář Německa
Přestože deníky mluví o tom, že Německo musí v souvislosti s atentáty v Paříži ukázat i svou tvrdou tvář, upozorňují, že se hněv nesmí obracet proti běžencům, kteří do země přicházejí. „Debata o tom, jestli představuje velmi liberální přistěhovalecká praxe pro Německo i bezpečnostní riziko, je samozřejmě zcela legitimní,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung. „Pokud ale někdo nepřímo spojuje uprchlíky s atentáty v Paříži nebo je dokonce označuje za příčinu těch útoků, nemá pravdu a jen podněcuje lidi proti běžencům. Mnozí uprchlíci ze Sýrie a z Iráku jsou obětí lidí, kteří jsou spřízněni se zločinci, kteří v Paříži vraždili,“ uvedl list.
