Ukázal to průzkum, který mezi běženci provedla berlínská Vysoká škola médií, komunikace a hospodářství (HMKW) a jehož výsledky představil deník Die Welt. Podle autorů průzkumu se postoje uprchlíků v mnohém shodují s postoji voličů Alternativy pro Německo (AfD), která imigraci odmítá.
Slzný plyn a ultralevice. Na italské hranici roste další uprchlická ‚Džungle‘ |
V průzkumu uvedlo 86 procent dotázaných uprchlíků, že považuje demokracii za nejlepší možnou formu vlády. Podle autorů průzkumu ale mají běženci zřejmě odlišné mínění než většinová německá společnost o tom, co demokracie znamená. Pro 64 procent dotázaných je totiž nejdůležitější zachování pořádku, a to i za cenu použití násilí. Stejné množství lidí se vyslovilo i pro silného politického vůdce, který řídí zemi v zájmu většiny. Jen třetina považuje za přípustné, aby si umělci dělali z vládních politiků legraci.
„Žebříček hodnot uprchlíků se v základních bodech podobá tomu, jaký zastávají příznivci AfD,“ uvedl vedoucí průzkumu Roland Freytag. Kromě politických postojů mají uprchlíci podobný postoj jako příznivci AfD i k homosexualitě, když nesouhlasí s tím, aby gayové a lesby dávali svou orientaci veřejně najevo.
Řečtí dobrovolníci se snažili obrátit uprchlíky na křesťanství |
Průzkum zároveň ukázal, že mezi běženci převažují stoupenci sekulárního státu. Podle 87 procent je víra osobní záležitostí jednotlivce a náboženství by mělo být odděleno od státu. Dvě třetiny nemají problém s konzumací alkoholu, což například islám zakazuje, a tři pětiny nevidí žádný problém ve sňatcích osob, které vyznávají rozdílnou víru.
Uprchlíci také dali v průzkumu najevo svou ochotu integrovat se do společnosti. Sedm z deseti dotázaných předpokládá, že v Německu zůstane navždy, a proto mají zájem získat dobrou pracovní kvalifikaci a naučit se jazyk. „Výuka němčiny má pro většinu uprchlíků nejvyšší prioritu,“ uvedl Freytag.
