Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

‚Neměla nos ani oči.‘ Pákistánský salon pomáhá obětem kyselinových útoků

Svět

  14:48
LÁHAUR - V jedné z bohatších čtvrtí pákistánského města Láhauru se kosmetičky pilně činí v luxusním salonu krásy. Brebentění a smích žen se mísí s nepřetržitým hučením fénů. Těžko by takovéto místo někdo spojoval s oběťmi kyselinových útoků. Salon Musarat Misbahové je ale již více než deset let útočištěm pro ženy, kterým útočníci postříkali obličej kyselinou, píše zpravodajský server BBC News.

Například v sousedním Pákistánu jsou útoky kyselinou běžnou záležitostí. Stačí, když rodina nedá nevěstě dostatečně velké věno. foto: Youtube.com

Vše začalo, když jednou přišla do salonu Misbahové žena s tváří zahalenou závojem. „Když si závoj stáhla, musela jsem se posadit. Nohy mi ztuhly,“ popisuje Misbahová. „Přede mnou byla žena bez obličeje. Neměla oči ani nos a krk a obličej byly přilepené k sobě tak, že nemohla otáčet hlavou.“ Žena doufala, že jí Misbahová jako uznávaná profesionálka v oboru pomůže k lepšímu vzhledu.

Misbahová zatelefonovala lékařům a požádala je, aby se postižené ujali. Tak začala její charitativní práce pro oběti útoků kyselinou. V posledních deseti letech Misbahová pomohla stovkám takových obětí. S pomocí finančních darů jim platí lékařskou péči a školí je pro práci v salonech krásy. Některé z nich pracují v tom jejím.

Tchyně mě svázala, manžel poleptal

Bušra Šafiová je jednou z nejzkušenějších kosmetiček. I ona přežila útok kyselinou. Napadli ji příbuzní jejího manžela jako trest za to, že její rodina nedala dost peněz jako věno. „Tchyně mě svázala od krku dolů a manžel, švagr a tchán na mě vylili kyselinu. Deset dní mě nevzali do nemocnice a obličej mi opuchl a vypadal jako kus slizkého masa,“ popsala Šafiová.

Žena přišla za Misbahovou pro pomoc. Oči měla zavřené, jak jí je spálila kyselina, nos byl pryč a také části uší měla rozleptané. Strávila roky na operacích a po 150 operačních zákrocích má nyní šanci začít nový život. „Jsem vděčná. Znovu vidím a slyším, mám nos, kterým mohu dýchat, jazyk, který mi umožňuje znovu mluvit,“ říká. Jizvy na obličeji nemohou skrýt její úsměv, když hovoří.

Utajované útoky

Charitativní organizace Misbahové je jednou z mála organizací v Pákistánu, která se této problematice věnuje. Podle její vedoucí by měla pákistánská vláda dělat víc pro pomoc obětem kyselinových útoků. „Je to otázka týkající se žen, takže na seznamu priorit vlády je až zcela na konci. Tyto útoky prý také podle vlády kazí pověst naší země. Proto jsou utajovány a zametány pod koberec,“ prohlašuje Misbahová.

Jen za letošní rok bylo v Pákistánu zaznamenáno nejméně 160 útoků kyselinou, podle charitativních organizací je ale toto číslo podstatně vyšší. Mnohé oběti mlčí, protože se bojí, že budou napadeny znovu. A pokud již je případ ohlášen a dostane se k soudu, viníci jsou zřídka pohnáni ke spravedlnosti.

„Vzhledem k tomu, že tyto případy nesou společenské stigma, je velký tlak na oběti a jejich rodiny. Mnoho rodin se dohodne mimosoudně a nikdo není z činu usvědčen,“ vysvětluje právník Saad Rasúl, který pracuje na novém zákoně, jenž by kriminalizoval útoky kyselinou.

Útok na ženu je ospravedlnitelný

Huma Šahídová se stala terčem takového útoku v lednu. Přednášela na univerzitě a byla právě na cestě domů. Přímo před jejím domem ji někdo postříkal kyselinou a pak ujel na motocyklu. „Měla jsem deset dnů před svatbou. Měla jsem si vzít muže, který mě zbožňoval, ale najednou se můj život změnil,“ vypověděla.

Šahídová proležela měsíce v nemocnici a podle svých slov potřebuje ještě další operace. Obličej má nadále zakrytý ochrannou maskou, kterou skrývá pod šátkem. Muž, jenž ji polil kyselinou, je prý stále na svobodě. Šahídová říká, že od útoku není schopna se na sebe podívat do zrcadla. „Je to nesmírně bolestné. Kdykoli si na to vzpomenu, přemůže mě brutalita toho činu. Lidé o mě tvrdí, že jsem silná žena. Nejsem ale dostatečně silná na to, abych se na sebe dokázala dívat,“ uvedla.

Šahídová nečekala, že by se něco podobného mohlo stát právě jí. Byla přesvědčena, že útoky kyselinou jsou problémem lidí z chudých oblastí, jejichž obyvatelé jsou méně vzdělaní. „Teď vím, že to není otázka vzdělání. Je to otázka postoje. Lidé se domnívají, že tyto útoky na ženy jsou z nějakého důvodu ospravedlnitelné,“ konstatuje.

Autoři: ,

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...