Sobota 30. března 2024, svátek má Arnošt
130 let

Lidovky.cz

Protesty, 16 obětí, ultimáta. Probíhá v Egyptě "měkký" puč?

Svět

  10:01
KÁHIRA/PRAHA - Demonstranti v Egyptě požadují odchod prezidenta Muhammada Mursího. Kvůli nepokojům, při kterých zemřelo už 16 lidí, varují před cestou do země USA i Česko. Armáda dala politikům ultimátum. Co se děje? A co se zřejmě bude dít? Přinášíme přehled v otázkách a odpovědích.

Jeden z demonstrantů sedí před graffiti, které zesměšňuje Mursího foto: Reuters

Kdo a proč žádá Mursího odchod?

Vládnoucí umírnění i radikální islamisté. Spíše liberální opozice. Do třetice armáda, která se snaží tvářit neutrálně. I když většina Egypťanů hodnotí její chování v posledních dnech spíše jako podporu opozice. Je na místě říci, že Mursí byl vybrán ve svobodných volbách. Opozice se nyní opírá o sílu ulice.

Kdo a komu dal ultimátum?

Nejprve opozice prezidentovi, aby odešel. Jinak opozičníci hrozí vyhlášením kampaně občanské neposlušnosti. Toto ultimátum vypršelo včera, Mursí neodstoupil. Druhé vyhlásila armáda předevčírem a skončí dnes. Vojáci vyzvali politiky, aby se do dneška alespoň rámcově dohodli na uspořádání země a vyšli vstříc „požadavkům lidu“. Pokud tak politici neučiní, navrhnou vlastní cestu, jak obnovit zákonnost. Detaily armáda neuvedla. Také toto ultimátum Mursí odmítl, i když opatrně.

Jde tedy o hrozbu pučem, nebo již de facto proběhl?

To je otázka pohledu. Armáda především tvrdí, že nic takového nechystá. Klasický vojenský zásah neproběhl, i když ani ten zřejmě nelze do budoucna vyloučit. Je ale také faktem, že armáda svým prohlášením opět vstoupila do politiky. A razantně, jakkoli opakuje, že je neutrální.

Vítal by Egypt nástup armády k moci?

Nemalá část společnosti by panování armády jistě uvítala. S obvyklými argumenty jako bezpečí či stabilita. Významná skupina Egypťanů však vojáky coby vládce nechce. Je paradoxní, že mnozí opoziční předáci, kteří nedávno – a právem – protestovali proti faktické vládě armády, teď vojáky poplácávají po ramenou.

Jaký mají vojáci nyní vliv?

Egyptská armáda zůstává státem ve státě. Její bývalí příslušníci stojí v čele řady firem. Podniká i armáda jako taková. V řadě ohledů lze říci, že vojáci jsou moderní Egypt. Vedli jej od roku 1952, kdy svrhli krále. Moc předali civilům vlastně až šestnáct měsíců po revoluci, která proběhla zkraje roku 2011. Jediný, kdo se snažil vliv armády omezit a snad se mu to i zčásti podařilo, byl právě prezident Mursí.

Co bude dál?

Nejpravděpodobnější se zdá být „měkký puč“, který podle některých již začal. Armáda neprovede klasickou akci, ale přinutí v zákulisí politiky k jednání. Může též přimět Mursího k odstoupení. Násilnější variantou by byl typický vojenský převrat, ten ale armáda zatím odmítá. Vyloučit nelze ani chronickou politickou krizi, ta by byla katastrofou pro ekonomiku.

Je země nebezpečná pro turisty?

Diplomaté nabádají turisty, aby se vyhýbali místům, kde probíhají demonstrace. Nedoporučují ani individuální cesty na Sinaj. V klasických letoviscích v tuto chvíli turisté ohroženi nejsou.

Autor: