19. srpna 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Nepotřebujeme, aby nás Erdogan známkoval.‘ Měsíc před volbami hraje Berlín o Turky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 22Diskuse
Turecko - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecko - ilustrační foto | foto: Reuters
BERLÍN/PRAHA  Napětí mezi Tureckem a Německem se dál prohlubuje. Poté co unikla tajná vládní zpráva vinící Ankaru z podpory islamistů, se objevují obavy, že místní turecké komunity mohou zamíchat politickými kartami v některých německých regionech.

Přesně za měsíc čekají německou metropoli volby do tamního zastupitelstva.

Z tří a půl milionu Berlíňanů jich má zhruba dvě stě tisíc turecké kořeny a mnozí z nich využijí svého volebního práva. Zároveň ale řada berlínských Turků před několika týdny vyrazila do ulic na podporu současné turecké vlády a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, již čelili pokusu o státní převrat.

A právě voliči tureckého původu by mohli hrát při hlasování v Berlíně důležitou roli.

Turecká intervence

I to byl zřejmě důvod, proč nedávno u starosty města Michaela Müllera intervenovali představitelé turecké exekutivy. Šéf německé metropole uvedl, že byl nedávno kontaktován v souvislosti s požadavkem, aby berlínská zemská vláda přijala opatření proti institucím napojeným na hnutí Fethullaha Gülena.

Turci v Berlíně:

  • V Berlíně žije 200 tisíc lidí s tureckými kořeny. Z těch, kteří mají německé občanství a pravidelně se účastní voleb, hlasují tři čtvrtiny pro levicové strany, hlavně sociální demokraty (SPD) a Zelené.
  • Tyto dvě strany totiž v minulosti podporovaly integraci Turků do většinové společnosti – SPD prostřednictvím odborového hnutí, Zelení požadavkem na změnu zákona o občanství. Naopak pro křesťanské demokraty hlasuje do sedmi procent tureckých voličů.
  • Přes 90 tisíc berlínských Turků má stále turecké občanství a může volit v Turecku. V jejich přízni vede Erdoganova strana AKP. Při loňských parlamentních volbách pro ni v Berlíně hlasovalo 48,5 procenta Turků.

Právě stoupence tohoto kazatele viní Ankara ze zosnování neúspěšného státního převratu z poloviny července.

Jak informoval deník Bild, Müller něco takového odmítl s tím, že dokud se Gülenovi stoupenci nedopustí ničeho nezákonného, není důvod k jejich postihu. Zároveň berlínský starosta odmítl, aby Turecko řešilo své vnitropolitické konflikty uvnitř Německa. „Nepotřebujeme, aby nám prezident Erdogan uděloval známky, jak dodržujeme demokracii a lidská práva,“ uvedl Müller.

O podobnou intervenci se pokusilo Turecko již bezprostředně po pokusu o státní převrat ve vztahu k jiné německé zemské vládě. Tehdy napsal generální konzul Turecké republiky v jihoněmeckém Stuttgartu dopis zemskému premiérovi Bádenska-Württemberska za stranu Zelených Winfriedu Kretschmannovi. Vyzval ho, aby jeho kabinet přezkoumal činnost vzdělávacích zařízení napojených na Gülenovo hnutí Hizmet.

I Kretschmann, podobně jako nyní jeho berlínský kolega Müller žádost z Turecka odmítl.

Turecký prezident Erdogan hovoří během manifestace v Istanbulu, kterou svolal.
Turecký prezident Erdogan třesoucí si rukou se svým příznivcem.

Další olej do ohně

Uniklá zpráva přilila olej do ohně O další rozruch v německo-tureckých vztazích se postarala původně tajná zpráva německé vlády. V ní se hovoří mimo jiné o tom, že Turecko se stalo od roku 2011 „ústřední platformou islamistických skupin v regionu Blízkého východu“.

Zpráva, jež byla odpovědí na poslaneckou interpelaci strany Levice, vychází z analýzy německé zahraniční rozvědky BND. Německé ministerstvo zahraničních věcí se od ní distancovalo s tím, že její obsah nikdo s jeho představiteli nekonzultoval.

V materiálu se mimo jiné uvádí, že projevy sympatií vládní strany AKP a prezidenta Erdogana vůči egyptskému Muslimskému bratrstvu, palestinskému hnutí Hamás či ozbrojeným opozičním skupinám v Sýrii vyzdvihují jejich ideologickou afinitu k těmto radikálním skupinám.

‚Převrácená mentalita‘

Reakce tureckého ministerstva zahraničních věcí byla okamžitá a ostrá. „Tyto výtky jsou novým vyjádřením převrácené mentality, s níž se už nějakou dobu mnozí snaží drtit naši zemi tím, že míří na našeho prezidenta,“ uvádí se v prohlášení s tím, že Turecko nevylučuje právní kroky na očištění poškozeného jména země.

  • Čtvrtina islamistů, kteří z Německa odcházejí bojovat za Islámský stát (IS), má turecké kořeny, vyplynulo z odpovědi německé vlády na dotaz poslanců Levice, o níž ve čtvrtek informoval server Spiegel Online.
  • Podle poznatků Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), který v Německu zastává roli civilní kontrarozvědky, odešlo do konce loňského roku z Německa do Iráku nebo Sýrie bojovat asi 760 lidí. Turecké kořeny jich má na 190.
  • Vezme-li se však v úvahu celkový počet muslimů ve spolkové republice, mezi nimiž tvoří lidé s tureckými kořeny většinu, jsou tito mezi bojovníky za IS zastoupeni podprůměrně.

Dle Ankary je zjevné, že za těmito obviněními jsou politické kruhy v Německu, jež údajně měří dvojím metrem. Řada politiků strany Levice totiž v minulosti odsoudila porušování lidských práv v Turecku a pronásledování nepohodlných novinářů, ale zároveň vyjadřovala podporu pro činnost kurdských stran, včetně separatistické Strany kurdských pracujících (PKK).

Němečtí opoziční Zelení nyní chtějí dosáhnout toho, aby byly informace z inkriminované zprávy zveřejněny.

A také vládní sociální demokraté požadují, aby záležitost vysvětlila kancléřka Angela Merkelová. Jejich zahraničněpolitický expert Rolf Mützenich prohlásil, že pokud se ukáže, že Ankara podporovala i násilné akce, bude nutné přehodnotit německo-tureckou spolupráci.

  • 22Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz