Přesně za měsíc čekají německou metropoli volby do tamního zastupitelstva.
Za vlast, sláva prezidentu Erdoganovi! Turci v Německu vyšli do ulic |
Z tří a půl milionu Berlíňanů jich má zhruba dvě stě tisíc turecké kořeny a mnozí z nich využijí svého volebního práva. Zároveň ale řada berlínských Turků před několika týdny vyrazila do ulic na podporu současné turecké vlády a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, již čelili pokusu o státní převrat.
A právě voliči tureckého původu by mohli hrát při hlasování v Berlíně důležitou roli.
Turecká intervence
I to byl zřejmě důvod, proč nedávno u starosty města Michaela Müllera intervenovali představitelé turecké exekutivy. Šéf německé metropole uvedl, že byl nedávno kontaktován v souvislosti s požadavkem, aby berlínská zemská vláda přijala opatření proti institucím napojeným na hnutí Fethullaha Gülena.
Turci v Berlíně:
|
Právě stoupence tohoto kazatele viní Ankara ze zosnování neúspěšného státního převratu z poloviny července.
Jak informoval deník Bild, Müller něco takového odmítl s tím, že dokud se Gülenovi stoupenci nedopustí ničeho nezákonného, není důvod k jejich postihu. Zároveň berlínský starosta odmítl, aby Turecko řešilo své vnitropolitické konflikty uvnitř Německa. „Nepotřebujeme, aby nám prezident Erdogan uděloval známky, jak dodržujeme demokracii a lidská práva,“ uvedl Müller.
O podobnou intervenci se pokusilo Turecko již bezprostředně po pokusu o státní převrat ve vztahu k jiné německé zemské vládě. Tehdy napsal generální konzul Turecké republiky v jihoněmeckém Stuttgartu dopis zemskému premiérovi Bádenska-Württemberska za stranu Zelených Winfriedu Kretschmannovi. Vyzval ho, aby jeho kabinet přezkoumal činnost vzdělávacích zařízení napojených na Gülenovo hnutí Hizmet.
I Kretschmann, podobně jako nyní jeho berlínský kolega Müller žádost z Turecka odmítl.
  |
Další olej do ohně
Uniklá zpráva přilila olej do ohně O další rozruch v německo-tureckých vztazích se postarala původně tajná zpráva německé vlády. V ní se hovoří mimo jiné o tom, že Turecko se stalo od roku 2011 „ústřední platformou islamistických skupin v regionu Blízkého východu“.
Zpráva, jež byla odpovědí na poslaneckou interpelaci strany Levice, vychází z analýzy německé zahraniční rozvědky BND. Německé ministerstvo zahraničních věcí se od ní distancovalo s tím, že její obsah nikdo s jeho představiteli nekonzultoval.
V materiálu se mimo jiné uvádí, že projevy sympatií vládní strany AKP a prezidenta Erdogana vůči egyptskému Muslimskému bratrstvu, palestinskému hnutí Hamás či ozbrojeným opozičním skupinám v Sýrii vyzdvihují jejich ideologickou afinitu k těmto radikálním skupinám.
‚Převrácená mentalita‘
Reakce tureckého ministerstva zahraničních věcí byla okamžitá a ostrá. „Tyto výtky jsou novým vyjádřením převrácené mentality, s níž se už nějakou dobu mnozí snaží drtit naši zemi tím, že míří na našeho prezidenta,“ uvádí se v prohlášení s tím, že Turecko nevylučuje právní kroky na očištění poškozeného jména země.
|
Dle Ankary je zjevné, že za těmito obviněními jsou politické kruhy v Německu, jež údajně měří dvojím metrem. Řada politiků strany Levice totiž v minulosti odsoudila porušování lidských práv v Turecku a pronásledování nepohodlných novinářů, ale zároveň vyjadřovala podporu pro činnost kurdských stran, včetně separatistické Strany kurdských pracujících (PKK).
Němečtí opoziční Zelení nyní chtějí dosáhnout toho, aby byly informace z inkriminované zprávy zveřejněny.
A také vládní sociální demokraté požadují, aby záležitost vysvětlila kancléřka Angela Merkelová. Jejich zahraničněpolitický expert Rolf Mützenich prohlásil, že pokud se ukáže, že Ankara podporovala i násilné akce, bude nutné přehodnotit německo-tureckou spolupráci.
